UL 1

Inhaltsübersicht

HLAVA 1. – DEFINICE A ZKRATKY
HLAVA 2. – APLIKACE PRAVIDEL PROVOZU SLZ
HLAVA 3. – VŠEOBECNÁ PRAVIDLA
HLAVA 4. – PRAVIDLA PRO LET ZA VIDITELNOSTI
HLAVA 5. – SPECIFICKÉ POSTUPY PRO PROVOZ SLZ
HLAVA 6. – SIGNÁLY
HLAVA 7. – AEROVLEKOVÝ PROVOZ
HLAVA 8. – PRAVIDLA PRO VÝSADKOVÉ LETY
HLAVA 9. – PRAVIDLA LETU PRO UL KLUZÁKY

Hlava 1. Definice a zkratky

Cestovní hladina
Hladina dodržována letadlem během značné části letu.

Další osoba na palubě SLZ
Za další osobu na palubě SLZ se považuje osoba bez příslušné letecké kvalifikace.

Sichtbarkeit
Für aeronautische Zwecke gilt als Sichtbarkeit der größere Wert von:

(a) die größte Entfernung, in der ein schwarzer Gegenstand geeigneter Größe in Bodennähe vor einem hellen Hintergrund zuverlässig gesehen und unterschieden werden kann, und
(b) die größte Entfernung, in der Lichter von etwa 1000 cd vor einem unbeleuchteten Hintergrund zuverlässig gesehen werden können.

Dráha (RWY)
Vymezený obdélníkový prostor na pozemním letišti, určený pro vzlety a přistání letadel.

Hladina
Všeobecný výraz používaný k vyjádření vertikální polohy letadla znamenající buď výšku, nadmořskou výšku neboletovou hladinu.

Hlásný bod
Stanovené zeměpisné místo, vzhledem k němuž se může hlásit poloha letadla.

Informationen zum Betrieb
Informationen, die von einer Flugverkehrsdienststelle herausgegeben werden, um den Piloten auf anderen bekannten oder beobachteten Flugverkehr aufmerksam zu machen, der sich in der Nähe der Position oder der geplanten Route des Luftfahrzeugs befinden könnte, und um den Piloten bei der Vermeidung eines Zusammenstoßes zu unterstützen.

Terminal Management Area (TMA)
Ein kontrolliertes Gebiet, das normalerweise dort eingerichtet wird, wo die Flugverkehrsrouten in der Nähe eines oder mehrerer großer Flughäfen zusammenlaufen.

Kurs
Die Richtung, in die die Längsachse eines Flugzeugs zeigt, ausgedrückt in Grad von Nord (geografisch, magnetisch, Kompass oder Gitter).

Let podle přístrojů (let IFR)
Let prováděný v souladu s pravidly pro let podle přístrojů

Sichtflugregeln (VFR)
Ein Flug, der in Übereinstimmung mit den Sichtflugregeln durchgeführt wird.

Letadlo
Zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu.
Poznámka: Výraz „letadlo“ používaný v kontextu tohoto předpisu může mít také význam pilot, velitel letadla, letadlo nebo let.

Letadlová kniha
Doklad o provozu a údržbě letadla.

Handbuch für Luftfahrtinformationen (AIP)
Ein von einem Staat oder einer bevollmächtigten Organisation herausgegebenes Handbuch, das dauerhafte, für den Luftverkehr relevante Luftfahrtinformationen enthält.

Flughafen
Ein abgegrenztes Gebiet auf dem Land oder auf dem Wasser (einschließlich Gebäuden, Einrichtungen und Ausrüstungen), das ganz oder teilweise für die Ankunft, den Abflug und die Bodenbewegung von Luftfahrzeugen bestimmt ist.

Letištní provoz
Veškerý provoz na provozní ploše letiště nebo plochy pro vzlety a přistání SLZ a všechna letadla letící v blízkosti letišť a ploch pro vzlety a přistání SLZ.

Letištní provozní zóna (ATZ)
Vymezený vzdušný prostor, který slouží k ochraně letištního provozu.
Poznámka: Letištní provozní zóna je zřízena na letištích, kde není poskytována služba řízení letového provozu. Je vymezena horizontálně kružnicí (nebo její částí) o poloměru 3 NM (5,5 km) od vztažného bodu letiště a vertikálně zemským povrchem a nadmořskou výškou 4000 ft (1200 m), pokud ÚCL nestanoví jinak. Zasahuje-li vertikálně nebo horizontálně do takto vymezeného prostoru řízený vzdušný prostor třídy C nebo D, nebo v AUP plánovaný prostor TRA/TSA, nebo jiný dočasně vyhrazený vzdušný prostor, který byl zveřejněn formou AIP SUP nebo NOTAM, nebo zakázaný prostor, tvoří hranice ATZ hranice těchto prostorů.

Flughafen-Fluginformationsdienst (AFIS)
Ein Fluginformationsdienst an einem ausgewiesenen Flugplatz, der die sichere und effiziente Durchführung des Flugplatzbetriebs ermöglicht.

Letištní řídící věž
Stanoviště ustavené k poskytování služby řízení letového provozu letištnímu provozu.

Letištní služba řízení
Služba řízení letového provozu pro letištní provoz.

Letoun
Letadlo těžší než vzduch s pohonem, vyvozující vztlak za letu hlavně z aerodynamických sil na plochách, které za daných podmínek letu zůstávají vůči letadlu nepohyblivé.

Flugsicht
Die Sicht nach vorne aus der Kabine des Flugzeugs im Flug.

Letová hladina
Hladina konstantního atmosférického tlaku, vztažená ke stanovenému základnímu údaji tlaku 1013,2 hektopascalů [hPa] a oddělená od ostatních takových hladin stanovenými tlakovými intervaly.
Poznámka 1: Tlakoměrný výškoměr je kalibrován podle standardní atmosféry:

wenn auf QNH eingestellt, zeigt die Höhe an;
wenn auf QFE eingestellt, zeigt die Höhe über dem QFE-Referenzpunkt an;
bei Einstellung auf QNE (Druck 1013,2 hPa), kann zur Anzeige der Flugflächen verwendet werden.

Anmerkung 2: Die in Anmerkung 1 verwendeten Begriffe "Höhe" und "Höhe" beziehen sich auf den Druck und nicht auf die geometrische Höhe über dem Boden oder dem Meeresspiegel.

Letová informační oblast (FIR)
Vzdušný prostor stanovených rozměrů, v němž se poskytuje letová informační služba a pohotovostní služba.

Letová informační služba (FIS)
Služba poskytovaná za účelem podávání rad a informací k bezpečnému a účinnému provádění letů.

Letová provozní služba (ATS)
Výraz zahrnující letovou informační službu, pohotovostní službu, letovou poradní službu a službu řízení letového provozu (oblastní službu řízení, přibližovací službu řízení nebo letištní službu řízení).

Letová a provozní příručka
Dokumentace obsahující údaje o letadle, technický popis, provozní postupy a omezení, pokyny pro obsluhu, údržbu a opravy.

Letové informační středisko (FIC)
Stanoviště zřízené k poskytování letové informační služby a pohotovostní služby.

Fluggenehmigung
Eine dem Kommandanten eines Luftfahrzeugs erteilte Genehmigung zur Durchführung oder Fortsetzung eines Fluges unter den von der Flugverkehrskontrollstelle festgelegten Bedingungen.

Poznámka 1: Výraz “letové povolení” se obvykle zkracuje na “povolení”, použije-li se v příslušných souvislostech.
Poznámka 2: Zkrácenému výrazu “povolení” může předcházet “pojíždění”, “vzletu”, “odletu”, “traťové”, “přiblížení” nebo “přistání”, k označení příslušné části letu, ke které se povolení vztahuje.

Flugplan
Vorgeschriebene Informationen über den geplanten Flug eines Luftfahrzeugs oder eines Teils davon, die den Flugverkehrskontrollstellen übermittelt werden.

Letový provoz
Všechna letadla za letu nebo pohybující se na provozní ploše letiště.

Maximales Startgewicht
Das höchste Gewicht, bei dem ein Luftfahrzeug die Lufttüchtigkeitsvorschriften erfüllt.

Meteorologische Sichtbarkeitsbedingungen (Visibility Meteorological Conditions, VMC)
Meteorologische Bedingungen, ausgedrückt als Sichtweite, Wolkenabstand und Basishöhe der untersten signifikanten Wolkenschicht, die gleich oder besser als die vorgeschriebenen Mindestwerte sind.

Mez povolení
Bod, ke kterému bylo letadlu uděleno letové povolení.

Höhe (Altitude)
Die vertikale Entfernung einer Fläche, eines Punktes oder eines als Punkt betrachteten Objekts, gemessen von der mittleren Meereshöhe (MSL).

Náhradní letiště
Letiště, na které letadlo může pokračovat, když přistání na letišti zamýšleného přistání nebo pokračování v letu na toto letiště není možné nebo žádoucí.

Poznámka: Letiště odletu může být pro daný let i náhradním letištěm letiště určení.

Návěstní plocha
Plocha na letišti používaná k umisťování pozemních návěští.

Gefährlicher Raum
Ein Luftraum mit bestimmten Abmessungen, in dem zu einem bestimmten Zeitpunkt für den Flug eines Luftfahrzeugs gefährliche Aktivitäten stattfinden können.

Unkontrollierter Flughafen
Ein Flughafen, auf dem kein Flugverkehrskontrolldienst angeboten wird.

Nacht
Die Zeit zwischen dem Ende der bürgerlichen Dämmerung und dem Beginn der bürgerlichen Morgendämmerung oder ein ähnlicher Zeitraum zwischen Sonnenuntergang und Sonnenaufgang, der von der zuständigen Behörde festgelegt werden kann.

Anmerkung: Die bürgerliche Dämmerung endet am Abend, wenn der Mittelpunkt der Sonnenscheibe 6° unter dem Horizont steht, und die bürgerliche Morgendämmerung beginnt am Morgen, wenn der Mittelpunkt der Sonnenscheibe 6° unter dem Horizont steht.

Oblastní služba řízení
Služba řízení letového provozu pro řízené lety v řízených oblastech.

Oblastní středisko řízení
Stanoviště, ustanovené k poskytování služby řízení letového provozu řízeným letům v řízených oblastech pod jeho pravomocí.

Begrenzter Raum
Luftraum mit festgelegten Abmessungen über den Landgebieten oder internationalen Gewässern eines Staates, in dem der Flug eines Luftfahrzeugs nach bestimmten Bedingungen eingeschränkt ist.

Pilot SLZ
Ein Pilot einer Sportflugmaschine ist eine Person, die einen gültigen Pilotenschein besitzt und eine Sportflugmaschine steuert.

Gültige Karte
Eine gültige Karte ist eine Karte, die gültige aeronautische Informationen enthält.

Platný letový plán
Letový plán zahrnující změny, pokud k nim došlo později vydanými povoleními.

Podaný letový plán (FPL)
Letový plán, tak jak je podán stanovišti ATS pilotem nebo určeným zástupcem bez následných změn.

Plocha pro vzlety a přistání SLZ
Vymezená plocha na zemi nebo na vodě (včetně budov, zařízení a vybavení), určená buď zcela, nebo z části pro přílety, odlety a pozemní pohyby SLZ.

Pohotovostní služba
Služba poskytovaná za účelem vyrozumívání příslušných organizací o letadlech, kterým se má poskytnout pátrací a záchranná služba a asistence těmto organizacím podle potřeby.

Pohybová plocha
Část letiště určená pro vzlety, přistání a pojíždění letadel, sestávající z provozní plochy a odbavovací plochy (ploch).

Pojezdová dráha (TWY)
Vymezený pás na pozemním letišti, zřízený pro pojíždění letadel a určený ke spojení jedné části letiště s druhou.

Pojíždění
Pohyby letadel na povrchu letiště s použitím vlastní síly, s výjimkou vzletu a přistání.

Pojíždění za letu
Pohyby vrtulníků nad povrchem letiště s přízemním účinkem při rychlostech obvykle nižších než 37 km/h (20kt).

Poznámka: Skutečná výška může být různá a některé vrtulníky mohou požadovat pojíždění za letu nad 8 m (25 ft) AGL aby snížily turbulenci způsobenou přízemním účinkem nebo umožnily vydání povolení s podvěšeným nákladem.

Práh dráhy
Začátek té části RWY, která je použitelná pro přistání.

Prostor pro nácvik soutěžního létání MPK
Horizontálně a vertikálně vymezený prostor určený pro specifickou sportovní činnost MPK schválený hlavním inspektorem provozu MPK.

Provozní plocha
Část letiště určená pro vzlety, přistání a pojíždění letadel, s výjimkou odbavovacích ploch.

Převodní nadmořská výška
Nadmořská výška, ve které nebo pod níž se vertikální poloha letadla řídí nadmořskými výškami.

Übertragungsebene
Ist die niedrigste nutzbare Flugfläche über 5000 ft AMSL.

Přibližovací služba řízení
Služba řízení letového provozu pro řízené lety přilétávajících a odlétávajících letadel.

Přistávací plocha
Část pohybové plochy, určená pro přistání nebo vzlety letadel.

Bodensicht
Die Sicht auf einem Flugplatz, wie sie von einem autorisierten Beobachter oder automatischen Systemen gemeldet wird.

Rada k vyhnutí se provozu
Rada poskytnutá stanovištěm letových provozních služeb, určující manévry pomáhající pilotovi vyhnout se srážce.

Radiotelefonie
Způsob radiového spojení určeného pro výměnu informací hlasem.

Kontrollierter Bereich
Kontrollierter Luftraum, der sich ab einer bestimmten Höhe über dem Boden nach oben erstreckt.

Kontrollierte Flughäfen
Ein Flugplatz, auf dem ein Flugverkehrskontrolldienst für den Flughafenverkehr eingerichtet ist.

Poznámka: Výraz “řízené letiště” naznačuje, že letištnímu provozu se poskytuje služba řízení letového provozu. To však nemusí nutně znamenat existenci řízeného okrsku.

Kontrollierter Flug
Jeder Flug, für den eine Fluggenehmigung erforderlich ist.

Kontrollierter Bezirk (CTR)
Ein kontrollierter Luftraum, der sich von der Oberfläche der Erde bis zu einer bestimmten Höhe erstreckt.

Kontrollierter Luftraum
Der festgelegte Luftraum, in dem ein Flugverkehrskontrolldienst gemäß einer Luftraumklassifizierung erbracht wird.

Služba řízení letového provozu
Služba poskytovaná za účelem:

a) zabraňovat srážkám:

a. mezi letadly a
b. na provozní ploše mezi letadly a překážkami a

b) udržovat rychlý a spořádaný tok letového provozu.

AFIS-Habitat
Eine Einheit, die Flugplatz-Fluginformations- und -Warndienste auf einem unkontrollierten Flugplatz und einer ATZ bereitstellt.

Stanoviště letových provozních služeb
Výraz zahrnující stanoviště řízení letového provozu, letové informační středisko nebo ohlašovnu letových provozních služeb.

Stationen, die Informationen für bekannten Verkehr bereitstellen
Eine Station, die Informationen für alle bekannten Luftfahrzeuge bereitstellt, die den Verkehr auf einem Flugplatz und einer ATZ bilden, die nicht als Flugsicherungsdienste oder Luftverkehrsdienste kategorisiert sind.

Stanoviště řízení letového provozu
Výraz, zahrnující oblastní středisko řízení, přibližovací stanoviště řízení a letištní řídící věž.

Sportfliegerzonen (SLZ)
Bezeichnet ein maximal zweisitziges Luftfahrzeug oder einen Sportfallschirm, das bzw. der für den persönlichen Gebrauch oder für die Nutzung durch andere zu Erholungszwecken, für die individuelle persönliche Beförderung, für den Sport oder für die Pilotenausbildung ohne Gewinnerzielungsabsicht bestimmt ist, ausgenommen Pilotenausbildung, Passagier-Hängegleiter- und Fallschirmflüge sowie Passagier-Sportfallschirmsprünge.

Die Arten von Sportfluggeräten sind hauptsächlich:

a) ultralehký kluzák – UK
b) ultralehký letoun – ULL
c) motorový padákový kluzák – MPK
d) motorový padákový kluzák s motorem na podvozku – MPG
e) motorový padákový kluzák s motorem na zádech pilota – PPG
f) ultralehký vrtulník – ULH
g) ultralehký motorový vírník – ULV
h) motorový závěsný kluzák – MZK
i) závěsný kluzák – ZK
j) padákový kluzák – PK
k) sportovní padák – P
l) ultralehký balón – UB.

Druckhöhe
Atmosphärischer Druck, ausgedrückt in der Höhe, die diesem Druck in einer Standardatmosphäre entspricht.

Flugbahn
Die Projektion der Flugbahn eines Flugzeugs auf die Erdoberfläche, deren Richtung an einem beliebigen Punkt in der Regel in Grad, gemessen von Nord (geografisch, magnetisch oder Gitter), angegeben wird.

Kommandant des Luftfahrzeugs
Der Pilot, der vom Betreiber oder - im Falle der allgemeinen Luftfahrt - vom Eigentümer zum Kommandanten ernannt und mit der sicheren Durchführung des Fluges beauftragt wird.

Vlečení (dále aerovlek nebo vlek)
je let, při kterém SLZ vleče kluzák za účelem vzletu a následného stoupání do výšky a prostoru, vhodného pro zamýšlenou činnost kluzáku nebo jeho přepravy do místa plánovaného přistání, které je jiné než letiště vzletu.

Vyčkávací místo dráhy
Stanovené místo určené k ochraně dráhy, překážkové roviny nebo kritického/citlivého prostoru, ve kterém pojíždějící letadla a mobilní prostředky musí zastavit a vyčkávat, pokud jim není letištní řídící věží povoleno jinak.

Výsadkový let
je let za účelem vysazení parašutisty nebo paraglidisty.

Höhe
Die vertikale Entfernung einer Fläche, eines Punktes oder eines als Punkt betrachteten Objekts, gemessen von einer bestimmten Ebene.

Verbotenes Gebiet
Luftraum mit festgelegten Abmessungen über den Landgebieten oder Hoheitsgewässern eines Staates, in dem Luftfahrzeuge nicht fliegen dürfen.

Zvláštní let VFR
Let VFR, kterému vydala služba řízení letového provozu povolení k letu v řízeném okrsku v meteorologických podmínkách horších než VMC.

Zkratky:
AAL Nad úrovní letiště
ACC Oblastní středisko řízení
AFIS Letištní letová informační služba
AGL Nad úrovní země
AIP Letecká informační příručka
ALT Nadmořská výška
AMC Pracoviště uspořádání vzdušného prostoru
AMSL Nad střední hladinou moře
ARP Vztažný bod letiště
ATC Řízení letového provozu (všeobecné)
ATZ Letištní provozní zóna
CAVOK Dohlednost, oblačnost a současné počasí lepší než předepsané hodnoty nebo podmínky
CTA Řízená oblast
CTR Řízený okrsek letiště
ELEV Výška nad mořem
ELT Nouzový vysílač polohy
FIR Letová informační oblast
FIS Letová informační služba
FL Letová hladina
FT (ft) Stopa (měrová jednotka)
GEN Všeobecný, všeobecně
GND Země
GNSS, GPS Globální systém určení polohy
IAS Indikovaná vzdušná rychlost
ICAO Mezinárodní organizace pro civilní letectví
IFR Pravidla letu pro let podle přístrojů
INFO Informace
KT (kt) Knot, uzel
LK D Nebezpečný prostor
LK P Zakázaný prostor
LK R Omezený prostor
LK TRA Dočasně rezervovaný vzdušný prostor
LK TSA Dočasně vyhrazený vzdušný prostor
MACC Vojenské oblastní středisko řízení letového provozu
MSL Střední hladina moře
MTOM, MTOW Maximální vzletová hmotnost
NOF Mezinárodní kancelář NOTAM
NOTAM Oznámení rozšiřované telekomunikačními prostředky, obsahující informaci o zřízení, stavu nebo
změně kteréhokoli leteckého zařízení, služby nebo postupů nebo o nebezpečí, jejichž včasná
znalost je nezbytná pro pracovníky, kteří se zabývají letovým provozem
QFE Atmosférický tlak vztažený k výšce letiště (nebo prahu dráhy)
QNE Standardní tlak 1013,25 hPa (také STD nebo SPS)
QNH Atmosférický tlak redukovaný na střední hladinu moře podle podmínek standardní atmosféry,
používaný pro nastavení tlakové stupnice výškoměru k zobrazení nadmořské výšky
RWY Dráha
REG QNH Regionální (oblastní) QNH – předpověď minimální hodnoty QNH v oblasti během stanoveného
časového období
SR Východ slunce
SS Západ slunce
SSR Sekundární přehledový radar
STD Standard, standardní
TAS Pravá vzdušná rychlost
TGL Letmé přistání a vzlet (Touch-and-go landing)
TMA Koncová řízená oblast
UTC Světový koordinovaný čas
ÚCL Úřad pro civilní letectví
VFR Pravidla pro let za viditelnosti
VMC Meteorologické podmínky pro let za viditelnosti.

Hlava 2. Aplikace pravidel provozu SLZ

2.1 Pravidla provozu SLZ jsou závazná pro každého, kdo užívá SLZ na území ČR. 

2.2. Odpovědnost za dodržování pravidel provozu SLZ

2.2.1. Velitel letadla, bez ohledu na to, ať už řídí letadlo či nikoli, odpovídá za daný let v souladu s pravidly létání, vyjma případů, kdy velitel letadla se smí odchýlit od těchto pravidel za absolutně nezbytných okolností v zájmu bezpečnosti.

2.2.2. Předletová příprava

Před zahájením letu je velitel letadla povinen seznámit se se všemi dostupnými informacemi, které se týkají zamýšleného letu. Předletová příprava pro lety mimo letištní okruh musí zahrnovat pečlivé prostudování dostupných aktuálních meteorologických zpráv a předpovědí, s uvážením požadavku na palivo a určení náhradního postupu pro případ, že nebude možné let dokončit tak, jak byl plánován.

2.3. Povinnosti velitele letadla/SLZ:

a) Dodržovat ustanovení předpisů a postupů, vztahujících se k provozu SLZ, rozdělení vzdušného prostoru a pravidel létání.
b) Znát provozní a technická data SLZ a jeho provozní omezení a v provozu je dodržovat,
c) Znát technický stav SLZ.
d) Provádět prohlídky v souladu s letovou a provozní příručkou.
e) Vést v letadlové knize přehled nalétaných hodin a záznam o údržbě SLZ.
f) Znát provozní řád používaného letiště.

2.3.1. Pilot nebo pilotní žák je povinen při provozu sportovního létajícího zařízení dbát pokynů inspektora provozu, inspektora techniky nebo osob vykonávajících státní dozor podle zákona a na jejich vyžádání předložit doklady stanovené pro provoz SLZ.

2.3.2. V případě nehody letounu, při níž došlo k těžkému zranění nebo smrti některé osoby nebo k podstatnému poškození letounu nebo majetku, je velitel letadla odpovědný za podání zprávy nejrychlejší možnou cestou nejbližšímu příslušnému úřadu nebo orgánu.

2.3.3. Při mimoletištním letu mít u sebe mapu s platnými a vhodnými informacemi pro trať zamýšleného letu.

2.4 Unmittelbar vor, während und unmittelbar nach dem Flug hat der Pilot oder Flugschüler die folgenden gültigen Dokumente mitzuführen:

a) Průkaz totožnosti
b) Pilotní průkaz nebo doklad žáka
c) platný technický průkaz SLZ
d) certifikát o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem SLZ (dále jen „pojištění odpovědnosti“)

2.5. Pravomoc velitele letadla/SLZ

Velitel letadla/SLZ má právo rozhodnout s konečnou platností o provedení letu.

2.6. Zákaz řídit letadlo/SLZ a vykonávat funkci člena posádky

Pilot letadla/SLZ a členové posádky nesmí zahájit let, je-li jejich schopnost snížena zejména vlivem alkoholického nápoje, omamného prostředku, léku, únavou, nevolností, úrazem nebo nemocí. Před letem a v průběhu letu je pilotu letadla/SLZ a členům posádky zakázáno požívání alkoholických nápojů, omamných prostředků, léků snižujících schopnost výkonu funkce člena posádky. Toto ustanovení se vztahuje i na další osoby posádky letadla/SLZ, i když nevykonávají činnost související s řízením letadla/SLZ.

Hlava 3. Všeobecná pravidla

3.1 Nedbalé nebo neopatrné zacházení s letadlem/SLZ

S letadlem se nesmí zacházet nedbalým nebo neopatrným způsobem, který by ohrozil život nebo majetek jiných. S výjimkou, kdy je to nezbytné pro vzlet nebo přistání, nebo s výjimkou, kdy tak povolil příslušný úřad, letadlo nesmí letět nad hustě zastavěnými místy (města, vesnice a jiná obydlená místa) nebo nad shromážděním osob na volném prostranství, pokud není ve výšce, která by v případě vzniklé nouze umožnila přistání bez ohrožení osob nebo majetku na povrchu země.

3.2 Schaufeln und Sprühen

Ze SLZ za letu se nesmí nic shazovat nebo rozprašovat, s výjimkou dodržení podmínek předepsaných příslušným úřadem nebo v souladu s příslušnou oznámenou informací, radou a/nebo povolením vydaným příslušným stanovištěm letových provozních služeb.

3.3. Vlečení

SLZ nesmí vléci jiné letadlo nebo jiný předmět, s výjimkou dodržení předepsaných podmínek.

3.4. Akrobatický let

S motorovým SLZ se nesmí provádět akrobatické lety. Za akrobatický let se považují:

a) úmyslně prováděné manévry s letadlem za letu, zahrnující náhlé změny polohy, neobvyklé polohy nebo neobvyklé změny rychlosti,
b) vychýlení letounu kolem příčné osy nahoru nebo dolů více než 30°,
c) vychýlení letounu kolem podélné osy vpravo nebo vlevo více než 60°.

Poznámka: V případě MPK se za akrobatický provoz nepovažují obraty větší, než je uvedeno v bodech b) a c). V případě ULH se za akrobatický provoz nepovažují obraty větší, než je uvedeno v bodu b).

3.5. Skupinové lety

Letadla nesmí provádět skupinový let, s výjimkou předchozí dohody mezi veliteli letadel účastnících se letu. Při skupinovém letu v řízeném vzdušném prostoru se musí dodržet podmínky předepsané příslušným úřadem (úřady) ATS. Tyto podmínky zahrnují následující:

a) s ohledem na navigaci a hlášení poloh se skupina považuje za jediné letadlo;
b) za rozstupy mezi letadly při daném letu odpovídá vedoucí skupiny a velitelé ostatních letadel ve skupině. Tato odpovědnost zahrnuje i fáze, kdy letadla manévrují pro potřeby dosažení vlastního
rozestupu ve skupině při jejím shromažďování a rozchodu;
c) každé letadlo musí udržovat vzdálenost, která nepřesahuje bočně a podélně 1 km (0,5 NM) a vertikálně 30 m (100 ft) od vedoucího skupiny.

3.6. Zakázané a omezené prostory

Letadlo/SLZ nesmí letět v zakázaném nebo aktivovaném omezeném prostoru, který byl řádně publikován, s výjimkou dodržení podmínek omezení nebo se souhlasem státu, nad jehož územím jsou tyto prostory zřízeny.

3.7. Vyhýbání se srážkám

3.7.1. Vzdálenost mezi letadly
Letadlo nesmí letět v takové vzdálenosti od jiného letadla, která by vytvářela nebezpečí srážky.

3.8. Právo přednosti

Letadlo/SLZ, které má právo přednosti, musí udržovat kurz a rychlost.

3.8.1. Letadlo/SLZ, které je podle následujících pravidel povinno dát přednost jinému letadlu, se mu musí vyhnout nadlétnutím, podlétnutím nebo předlétnutím, dokud se nedostane do dostatečné vzdálenosti, přičemž musí vzít v úvahu vliv turbulence v úplavu za letadly.

3.8.2. Čelní přibližování
Přibližují-li se dvě letadla čelně nebo přibližně čelně a existuje-li nebezpečí srážky, každé letadlo se musí vyhnout změnou kurzu doprava.

3.8.3. Sbíhající se tratě
Sbíhají-li se tratě dvou letadel/SLZ, přibližně ve stejné hladině, má přednost to letadlo/SLZ, které přilétává zprava, s výjimkou následujícího:

(a) Motorflugzeuge/schwere Luftfahrzeuge müssen Luftschiffen, Segelflugzeugen und Ballonen Vorrang geben,
(b) Luftschiffe haben Vorrang vor Segelflugzeugen und Ballonen,
c) Segelflugzeuge müssen Vorrang vor Ballonen haben,
(d) motorgetriebene Luftfahrzeuge/SLZ müssen Luftfahrzeugen mit anderen Luftfahrzeugen/SLZ oder Gegenständen im Schlepp Vorfahrt gewähren.

3.9. Předlétávání

Předlétávající je to letadlo/SLZ je to, které se k druhému přibližuje zezadu po trati, svírající s podélnou osou druhého letadla/SLZ úhel menší než 70 stupňů. Předlétávané letadlo/SLZ má přednost a předlétávající letadlo/SLZ bez ohledu na to, zda stoupá, klesá nebo je ve vodorovném letu, se musí vyhnout změnou kursu vpravo. Žádná následující změna ve vzájemných polohách obou letadel/SLZ nezbavuje předlétávající letadlo/SLZ povinnosti vyhnout se, dokud letadlo/SLZ nemine v dostatečné vzdálenosti.

3.9.1. Předlétávání kluzáků
Kluzák předlétávající jiný kluzák se smí vyhnout změnou kurzu doprava nebo doleva

3.10. Přistání

3.10.1. Letadlo/SLZ za letu nebo pohybující se po zemi musí dát přednost letadlu/SLZ, které přistává nebo je v poslední fázi přiblížení na přistání.

3.10.2. Přibližují-li se dvě nebo více letadel/SLZ těžších vzduchu k letišti, za účelem přistání, musí letadlo/SLZ ve vyšší hladině dát přednost letadlu/SLZ nižší hladině, ale letadlo/SLZ v nižší hladině nesmí využít tohoto pravidla k tomu, aby se zařadilo před letadlo/SLZ, které je v poslední fázi přiblížení na přistání nebo aby takové letadlo/SLZ předletělo. Motorová letadla/SLZ těžší vzduchu však musí dát přednost kluzákům.

3.10.3. Nouzové přistání
Letadlo/SLZ, kterému je známo, že jiné letadlo/SLZ je nuceno nouzově přistát, musí dát tomuto letadlu/SLZ přednost.

3.11. Vzlet

Letadlo/SLZ pojíždějící na provozní ploše letiště musí dát přednost letadlu/SLZ, které vzlétá nebo se chystá vzletět.

3.12. Pohyby letadel/SLZ po zemském povrchu

V případě nebezpečí srážky mezi dvěma letadly/SLZ pojíždějícími po pohybové ploše letiště se musí uplatňovat následující:

a) přibližují-li se dvě letadla/SLZ čelně nebo přibližně čelně, obě musí zastavit nebo, je-li to proveditelné, vyhnout se doprava tak, aby byla mezi nimi zajištěna dostatečná vzdálenost,
b) sbíhají-li se dráhy dvou letadel/SLZ, přednost má letadlo/SLZ pojíždějící zprava,
c) letadlo/SLZ, předjížděné jiným letadlem/SLZ má přednost a předjíždějící letadlo/SLZ musí udržovat dostatečnou vzdálenost od předjížděného letadla/SLZ.

3.13. Směr vzletu a přistání

Vzlet a přistání SLZ se provádí proti směru větru, pokud konfigurace dráhy nebo bezpečnost neurčují jinak.

3.14. Provoz na letišti a v jeho blízkosti

Letadlo pohybující se na letišti a v jeho blízkosti musí:

a) pozorovat ostatní letištní provoz za účelem vyhnutí se srážce;
b) zařadit se do letového provozu tvořeného ostatními letadly v provozu nebo se mu vyhnout;
c) řídit se publikovanými postupy a v řízeném okrsku instrukcemi ATC;
d) s výjimkou balónů provádět všechny zatáčky doleva při přiblížení na přistání a po vzletu, pokud informace nebo instrukce od ATC nestanoví jinak;
e) s výjimkou balónů přistávat a vzlétat proti směru větru, pokud bezpečnost, konfigurace dráhy nebo zájmy letového provozu neurčují, že je preferován jiný směr.

3.14.1. Lety na neřízené letiště

3.14.1.1. Letadlo, které přilétává na neřízené letiště nebo z něho odlétává, je povinno používat pro vzlet a přistání dráhu podle následujícího:

a) v provozní době letiště:

• podle informace získané od stanoviště AFIS nebo od stanoviště poskytování informací známému provozu;
• pilot musí žádat stanoviště AFIS nebo stanoviště poskytování informací známému provozu o souhlas se změnou dráhy, nevyhovuje-li mu určená dráha v používání. Pilot letadla v nouzi musí oznámit úmysl použít jinou dráhu, než je dráha v používání, umožňují-li to okolnosti.

b) mimo provozní dobu letiště:

• proti směru větru, pokud bezpečnost, konfigurace dráhy nebo zájmy letového provozu neurčují, že je preferován jiný směr; a/nebo
• podle předcházející domluvy s provozovatelem letiště; a/nebo
• podle informací publikovaných v příslušné publikaci Letecké informační služby (LIS).

3.14.2. Letadlo, které je vybaveno funkční radiostanicí musí na neřízeném letišti a v ATZ, bez ohledu na to, zda se poskytuje AFIS nebo je zajištěno poskytování informací známému provozu, hlásit na příslušném kmitočtu přiděleném a publikovaném pro jednotlivá letiště svoji polohu, nadmořskou výšku a zamýšlenou letovou nebo pozemní činnost způsobem a v rozsahu, který je uveden dále. Jiná letadla, nacházející se na neřízeném letišti v ATZ anebo RMZ, musí být na poslechu na příslušném kmitočtu a musí využít těchto informací k vyhnutí se srážkám. Letadla musí hlásit:

a) Odlétávající letadla:

• zahájení pojíždění a činnost po vzletu;
• úmysl křižovat dráhu nebo pojíždět zpět po dráze (i neaktivní);
• vstup na dráhu;
• vzlet; (Piloti vrtulníků, kteří provádějí vzlet z místa stání, a piloti kluzáků na místě vzletu na dráze hlásí jen připravenost ke vzletu),
• místo opuštění okruhu;
• místo opuštění ATZ anebo RMZ;

b) Přilétávající letadla:

• letiště vzletu (není-li totožné s letištěm přistání),
• polohu letadla před vstupem do ATZ anebo RMZ;
• místo zamýšleného vstupu do letištního okruhu;
• polohu po větru;
• polohu před poslední zatáčkou (base leg);
  (Na požadavek stanoviště AFIS nebo stanoviště poskytování informací známému provozu mohou
  piloti vynechat hlášení poloh po větru a před poslední zatáčkou případně hlásit jiné polohy v ATZ
  anebo RMZ. Polohy po větru a před poslední zatáčkou se nehlásí, provádí-li letadlo přímé
  přiblížení.)
• polohu na konečném přiblížení – finále;
• nezdařené přiblížení (opakování okruhu);
• úmysl křižovat dráhu nebo pojíždět zpět po dráze (i neaktivní);
• uvolnění dráhy v noci nebo je-li další známý provoz ve fázi konečného přiblížení – finále;

c) Letadla prolétávající ATZ nebo RMZ:

• místo a nadmořskou výšku zamýšleného vstupu do ATZ anebo RMZ a výstupu z ATZ anebo RMZ; nebo
• vzdálenost, zeměpisný směr od letiště, trať a nadmořskou výšku, která má být letěna uvnitř ATZ anebo RMZ.

3.14.2.1. Vertikální poloha letadla v ATZ anebo RMZ, musí být vyjádřena nadmořskou výškou podle nastavení výškoměru na letištní QNH. Letadlo, které přilétává do ATZ mimo provozní dobu letiště, nastavuje výškoměr na regionální QNH. Vertikální poloha letadla prolétávajícího ATZ anebo RMZ může být vyjádřena nadmořskou výškou podle nastavení výškoměru na regionální QNH.

3.14.2.2. Pilot letadla nevybaveného radiostanicí, který má v úmyslu přiletět na neřízené letiště nebo z něho odletět, je povinen předem zkoordinovat přílet nebo odlet se stanovištěm AFIS, se stanovištěm poskytování informací známému provozu nebo s provozovatelem letiště.

3.14.2.3. Pilot letadla nevybaveného radiostanicí, který má v úmyslu provádět místní činnost na neřízeném letišti, musí zkoordinovat takovou činnost se stanovištěm AFIS, se stanovištěm poskytování informací známému provozu nebo s provozovatelem letiště před jejím zahájením.

3.14.2.4. Pilot provádějící letovou činnost, zejména letecké práce, nebo obdobné činnosti upravené právem Evropské unie (nařízení Komise (EU) č. 965/2012, ve znění pozdějších změn a doplnění) z jiného místa v ATZ nebo zasahující do ATZ v provozní době letiště, musí dohodnout a zkoordinovat zamýšlenou činnost se stanovištěm AFIS, se stanovištěm poskytování informací známému provozu nebo s provozovatelem letiště před jejím zahájením, není-li stanoveno jinak v příslušné koordinační dohodě.

3.14.2.5. Pilot bezmotorového letadla nevybaveného radiostanicí, který má v úmyslu pouze proletět ATZ, není povinen předem zkoordinovat tento průlet se stanovištěm AFIS, stanovištěm poskytování informací známému provozu nebo s provozovatelem letiště, pokud zde není současně aktivována RMZ. Při tomto průletu je však povinen se vyhnout letištnímu okruhu.

3.14.2.6. V případě, že pilot nezískal informaci o aktivaci RMZ, musí před vstupem do RMZ navázat spojení s příslušným dispečerem AFIS.

3.14.2.7. Ustanovení upravující letovou činnost v aktivované RMZ mají přednost před ustanoveními upravující letovou činnost v ATZ.

3.14.2.8. Pilot motorového padákového kluzáku využívající pro vzlet a/nebo přistání letištní plochu mimo vzletové a přistávací dráhy, musí dát přednost přistávajícím a startujícím letadlům/SLZ.

3.15. Žádné z těchto pravidel nezbavuje velitele letadla odpovědnosti provést opatření, včetně manévrů pro vyhnutí se srážce.

3.16. Řízené lety

Každý řízený let VFR musí být předmětem letového povolení.

Letové povolení na řízený let VFR nebo na jeho část se musí vyžádat:

a) jsou-li prováděny ve vzdušném prostoru tříd C a D;
b) tvoří-li součást letištního provozu na řízených letištích, nebo
c) jsou-li prováděny jako zvláštní let VFR

Letové povolení se vydává na základě letového plánu předloženého stanovišti letových provozních služeb. Velitelé letadel, kteří nepředložili FPL, žádají letové povolení na základě údajů o letu předaných příslušnému stanovišti ATS na kmitočtu nebo telefonem.

3.16.1. Předání údajů o letu VFR
Údaje o letu VFR se předávají příslušnému stanovišti ATS na kmitočtu nebo telefonem, při žádosti o letové povolení, při příletu a průletu, nejméně 3 minuty před vstupem do CTR nebo TMA třídy D a při odletu z řízeného letiště nebo místa v CTR, nejméně 3 minuty (u letů VFR bez FPL z LKPR 10 minut) před zahájením pojíždění nebo vzletem z heliportu, není-li koordinační dohodou stanoveno jinak.

3.16.2. Ukončení řízení
S výjimkou přistání na řízeném letišti, řízený let musí co nejdříve hlásit příslušnému stanovišti ATC, že přestává být předmětem poskytování služby řízení letového provozu.

3.16.3. Spojení
Letadlo provádějící řízený let musí udržovat nepřetržitě poslech na příslušném hlasovém komunikačním kanálu letadlo-země a podle potřeby navázat obousměrné spojení s příslušným stanovištěm řízení letového provozu, nestanoví-li jinak příslušný úřad ATS pro letadla, která jsou součástí letištního provozu na řízeném letišti.

3.16.4. Ztráta spojení
Letadlo se musí pokusit navázat spojení s příslušným stanovištěm řízení letového provozu za použití všech dalších dostupných prostředků. Mimo to musí letadlo, které je součástí letištního provozu na řízeném letišti, sledovat takové instrukce, které mohou být vydány pomocí vizuálních signálů.

Poznámka: V případě, že ATS nepotvrdil opuštění řízeného prostoru, musí pilot přistát na nejbližším letišti nebo ploše SLZ a opuštění oznámit telefonem.

3.17. Údaje o letu pro získání letového povolení

3.17.1. Odlety VFR

• Identifikace letadla
• Typ letadla*
• Číslo nebo místo stání, případně jiné letiště nebo plocha v CTR
• Letiště určení nebo místo přistání*
• Výstupní bod

3.17.2. Přílety a průlety VFR

• identifikace letadla,
• typ letadla, *
• letiště nebo místo vzletu, *
• letiště nebo místo přistání, případně prostor činnosti v CTR (podle vhodnosti), *
• současná poloha a hladina letu,
• vypočítaný čas vstupu do CTR,
• výstupní bod (u prolétávajících letadel), *
• potvrzení informace ATIS s opakováním QNH,
• žádost o letové povolení.

* Označené údaje se nepředávají v případě, jestliže byl předložen letový plán.

3.18. Čas

Používá se světový koordinovaný čas UTC vyjadřovaný v hodinách, minutách, a pokud se požaduje, v sekundách 24hodinového dne začínajícího o půlnoci. (SEČ = UTC + 1 hod.; SELČ = UTC + 2 hod.)

Hlava 4. Pravidla pro let za viditelnosti

4.1 Minima VMC dohlednosti a vzdálenosti od oblačnosti

Mit Ausnahme von speziellen VFR-Flügen müssen VFR-Flüge mit dem Luftfahrzeug/SLZ bei gleicher oder größerer Sicht und Entfernung von Wolken als in der Tabelle angegeben durchgeführt werden.

4.2. Lety SLZ mohou být prováděny pouze ve dne, tj. v době mezi začátkem občanského svítání a koncem občanského soumraku nebo v jiném podobném časovém úseku, který může určit příslušný úřad.

4.3. Povolení letů VFR

4.3.1. Pokud nebude schváleno příslušným úřadem jinak, lety VFR se nesmí provádět nad FL 195 (5800 m), s výjimkou, jak je uvedeno níže,

4.3.2. Lety VFR nad FL 195 (5800m)

4.3.2.1. Lety VFR nad FL 195 (5800m) do FL 285 (8477 m) včetně, musí být prováděny:

a) uvnitř dočasně vyhrazeného nebo omezeného prostoru, nebo
b) v souladu s povolením a podmínkami vydanými Řízením letového provozu ČR, s.p., nebo přímo ACC Praha.

4.3.2.2. Lety VFR nad FL 285 musí být prováděny pouze uvnitř dočasně vyhrazeného nebo omezeného prostoru.

4.4. Výšky letů

S výjimkou vzletu a přistání nebo s výjimkou povolení vydaného příslušným úřadem, mimo prostory pro nácvik soutěžního létání MPK, nesmí být let VFR prováděn:

a) nad hustě zastavenými oblastmi měst, vesnic a jiných obydlených míst nebo nad shromážděním osob na volném prostranství ve výšce nižší než 300 m (1000 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 m od letadla,
b) kdekoli jinde, než je stanoveno v písm. a), ve výšce nižší než 150 m (500 ft) nad zemí nebo vodou nebo 150 m (500 ft) nad nejvyšší překážkou v okruhu 150 m (500 ft) od letadla.
c) ve výšce, která by neumožnila provést nouzové přistání v případě poklesu nebo úplné ztráty výkonu pohonné jednotky.
Poznámka: prostory pro nácvik a soutěžní létání MPK stanovuje příslušný úřad.

4.5. Lety VFR, které jsou prováděny po tratích nebo uvnitř řízených prostorů, nebo do těchto prostorů směřují, musí nepřetržitě sledovat hlasovou komunikaci letadlo-země na příslušném komunikačním kmitočtu stanoviště letových provozních služeb, které poskytuje letovou informační službu, a hlásit mu svou polohu podle potřeby.

4.6. Lety VFR musí být prováděny za stálé viditelnosti země, kdy je možné provádět let podle srovnávací navigace. Let nad oblačností mimo vzdušný prostor třídy G může být proveden, není-li celkové pokrytí oblohy oblačností pod letadlem/SLZ větší než 4/8.

4.7. Zvláštní lety VFR

4.7.1. Zvláštní lety VFR se smí provádět pouze v řízeném okrsku, vně oblaků za stálé viditelnosti země pří minimální přízemní i letové dohlednosti 1500 m (800 m pro vrtulníky).

4.7.2. S výjimkou, kdy je získáno povolení od stanoviště řízení letového provozu, lety VFR nesmí vzlétat nebo přistávat na letišti v řízeném okrsku nebo vstupovat do provozního okruhu nebo okrsku letiště:

(a) wenn die Basis der niedrigsten signifikanten Wolkendecke weniger als 450 m (1 500 ft) beträgt; oder
(b) wenn die Sicht am Boden weniger als 5 km beträgt.

4.8. Tabulka cestovních hladin do FL 145:

ZEMĚPISNÁ TRAŤ

4.8.1. S výjimkou letů, kdy je v letovém povolení uvedeno jinak nebo stanoví jinak příslušný úřad ATS, musí být traťové lety motorových SLZ v cestovních hladinách nad 900 m (3000 ft) nad zemí nebo vodou nebo nad vyšší hodnotou stanovenou příslušným úřadem ATS, prováděny v cestovní hladině, která odpovídá dráze letu, jak je stanoveno v tabulce cestovních hladin.

4.9. Postupy pro nastavení výškoměru

4.9.1. Všeobecně

4.9.1.1. Tyto postupy se vztahují na všechny lety. Výjimky a podmínky mohou být stanoveny příslušným stanovištěm ATS.

4.9.1.2. Tyto postupy popisují metodu zajišťování příslušného vertikálního rozstupu mezi letadly a zajištění požadované vzdálenosti od terénu během všech fází letu. Tato metoda je založena na následujících ustanoveních:

4.9.2. Převodní nadmořská výška (TA)

Převodní nadmořská výška je nadmořská výška, ve které nebo pod níž se vertikální poloha letadla řídí nadmořskými výškami. Převodní nadmořská výška v celém FIR Praha je 5000 ft (1500 m) AMSL, s výjimkou případu uvedeného níže.

Mimo TMA v horských oblastech, kde je terén vyšší než 4000 ft (1200 m) AMSL se převodní nadmořská výška zvyšuje na nadmořskou výšku, která odpovídá výšce 1000 ft (300 m) AGL.

4.9.3. Převodní hladina (TL)

4.9.4. Převodní hladina je nejnižší použitelná letová hladina, nacházející se alespoň 1000 ft (300 m) nad převodní nadmořskou výškou.

4.9.5. Převodní vrstva

Vzdušný prostor mezi převodní nadmořskou výškou a převodní hladinou se nazývá převodní vrstva. Horizontální let v převodní vrstvě není povolen vyjma zvláštně povolených činností.

Vzdušný prostor mezi převodní nadmořskou výškou a převodní hladinou. Horizontální traťový let v převodní vrstvě není povolen vyjma zvláštně povolených činností (viz AIP ČR ENR 1.7.2.1). Minimální tloušťka převodní vrstvy je stanovena na 1000 ft (300 m).

4.10. Vyjadřování vertikální polohy letadla

Die vertikalen Positionen der Luftfahrzeuge sind anzugeben:

(a) Flugflächen auf oder oberhalb der Übergabehöhe;
(b) Flughöhen beim Flug auf oder unterhalb der Übergabehöhe;
(c) Flughöhen über dem Boden für Streckenflüge bis zu 1000 Fuß (300 m) über dem Boden;

Beim Durchfliegen der Transferschicht muss die vertikale Position des Flugzeugs angegeben werden:

(a) Steigflughöhen; und
(b) Sinkflughöhen.

4.11. Změna z nadmořské výšky na letové hladiny a naopak

Der Wechsel von der Flughöhe zur Flugfläche und umgekehrt wird vorgenommen:

(1) in der Konversionshöhe im Steigflug; und
2) in der Umrechnungsebene während des Sinkflugs.

4.12. Popis oblasti pro nastavení výškoměru

Wenn Sie auf oder unter der Umrechnungshöhe fliegen, muss das QNH wie folgt eingestellt werden:

a) QNH řízeného letiště

– v CTR, TMA a v ATZ, jehož horní hranici nebo její část tvoří spodní hranice TMA,

– pod spodní hranicí TMA jež je definovaná nadmořskou výškou (AMSL)*.

Poznámka 1:* Spodní hranice TMA definovaná nadmořskou výškou (AMSL) je vždy vztažena ke QNH řízeného letiště, kterému TMA náleží.

Poznámka 2:* Jedná se o lety ve vzdušném prostoru pod spodní hranicí TMA, jež by při nesprávném nastavení tlaku mohly neúmyslně způsobit nežádoucí narušení TMA nebo nevhodné zobrazení údajů tlakové nadmořské výšky na přehledových systémech ATS.

b) REG QNH nebo QNH nejbližšího neřízeného letiště

– v ostatních případech.

4.12.1. Informace pro piloty

4.12.1.1. Informace o letištním QNH, teplotě a převodní hladině v koncové řízené oblasti jsou uvedeny ve vysíláních ATIS nebo předávány příslušným stanovištěm ATS. REG QNH je uvedeno v meteorologických vysíláních a na žádost je k dispozici na stanovištích ATS.

4.12.1.2. Hodnoty QNH jsou uváděny v hektopascalech. Na vyžádání se poskytuje QNH v milimetrech Hg. Údaje o minimálních letových nadmořských výškách jsou uvedeny na příslušných mapách.

4.12.1.3. Lety VFR do nadmořské výšky 5000 ft (1500 m) AMSL nebo do výšky 1000 ft (300 m) nad zemí (AGL), v případě, že je tato hladina výše než 5000 ft (1500 m) AMSL, musí mít na výškoměru nastaveno QNH v souladu s ust. 4.12.

Hlava 5. Specifické postupy pro provoz SLZ

5.1 Allgemeine Bestimmungen

5.1.1. Funkci velitele SLZ může vykonávat pouze osoba, která je držitelem platného průkazu způsobilosti příslušné kategorie.

5.1.2. Pro let lze použít pouze SLZ, které:

a) odpovídá požadavkům bezpečnosti a ochrany životního prostředí,
b) je evidováno v rejstříku sportovních létajících zařízení,
c) má platný technický průkaz letové způsobilosti,
d) bylo pro něj sjednáno pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem.

5.1.3. Každá osoba na palubě SLZ musí být po celou dobu letu upoutána na svém místě bezpečnostními pásy.

5.1.4. Každá osoba na palubě SLZ bez kabiny musí za letu používat ochrannou přilbu. V případě replik a napodobenin historických letadel může být ochranná přilba nahrazena jinou vhodnou pokrývkou hlavy. Pokud přilba nebo větrný štítek nechrání zrak, musí mít na očích ochranné brýle po celou dobu letu.

5.1.5. Každá osoba na palubě SLZ musí mít oděv takového druhu a být tak oblečená, aby se žádná část oděvu nemohla za letu uvolnit proudem vzduchu.

5.2. Činnost posádky SLZ po mimořádné letecké události

5.2.1. Členové posádky SLZ, kteří se stali účastníky mimořádné letecké události, jakož i druhé osoby které jsou účastníky letového provozu, pokud jim to umožní okolnosti a zdravotní stav, jsou povinni učinit neprodleně následující opatření:

a) k záchraně životů, zdraví posádky SLZ a všech ostatních osob,
b) k zabránění ekologických škod,
c) k záchraně materiálu a majetku,
d) k zajištění svědků dokumentace, vztahující se k události
e) k zabezpečení trosek SLZ před dalším poškozením neodbornou manipulací, zcizením apod.

5.2.2. posádka SLZ, která se stala účastníkem mimořádné letecké události nebo se o ní dozvěděla je povinna o ní uvědomit příslušné orgány zabývajících se šetřením mimořádných leteckých událostí.

5.3. Dvoumístná SLZ

5.3.1. Jsou-li druhá místa používaná jinými osobami než pilotem, instruktorem nebo inspektorem, musí mít pilot SLZ kvalifikaci instruktora příslušné kategorie SLZ nebo nalétáno minimálně 50 letových hodin na příslušném druhu SLZ*; z toho 5 hodin samostatné letové doby na použitém typu SLZ.

*Poznámka: Doba 50 letových hodin se neuplatňuje u pilotů s kvalifikací nejméně PPL.

5.3.2. Před letem s další osobou na palubě musí pilot SLZ provést minimálně 3 vzlety a přistání za posledních 90 dní na typu, se kterým bude let proveden.

5.4. Spouštění motoru

5.4.1. Motor SLZ lze spouštět, pouze pokud je dostatečný volný prostor v blízkosti vrtule.

5.4.2. Při ručním spouštění motoru SLZ musí být splněny následující podmínky:

a) SLZ musí být obsazeno pilotem nebo pilotním žákem,
b) kola podvozku SLZ musí být založena klíny, nebo SLZ musí být z každé strany přidržováno nejméně jednou osobou,
c) motor může roztáčet pouze poučená osoba; tato osoba nesmí mít na sobě volné části oděvu, které by mohly být zachyceny vrtulí,
d) zapnout nebo vypnout zapalování motoru může pilot pouze na jednoznačný pokyn spouštějícího.

5.4.3. Pilot nesmí spouštět motor SLZ spouštěčem, pokud se nepřesvědčil, že před letounem je dostatečný prostor pro zastavení případného nežádoucího pohybu SLZ.

5.4.4. Během spouštění motoru SLZ nesmí pilot ohrozit vrtulovým proudem vzduchu osoby nebo majetek za SLZ.

5.4.5. Rotor UL vrtulníku smí být uveden motorem do pohybu, pouze je-li v kabině za řízením pilot ULH přeškolený na daný typ, nebo žák oprávněný k samostatným letům na tomto typu. Tato osoba smí UL vrtulník opustit až po úplném zastavení rotoru.

5.4.6. Signály používané mezi pilotem a pomocníkem při ručním spouštění motoru.

5.5. Klasifikace vzdušného prostoru ATS

5.5.1. Vzdušný prostor je rozdělen do čtyř klasifikačních tříd C, D, E a G, které jsou srovnatelné s těmi, které doporučuje ICAO. Prostor klasifikovaný jako C, D, a E je řízený vzdušný prostor.

5.5.1.1. Třída C vzdušného prostoru zahrnuje:

– TMA PRAHA;
– vzdušný prostor nad FL 95 do FL 660.

5.5.1.2. Třída D vzdušného prostoru zahrnuje:

– CTR/TMA všech letišť s výjimkou TMA PRAHA;

5.5.1.3. Třída E vzdušného prostoru zahrnuje:

– prostor mimo CTR/TMA nad 1000 ft AGL do FL 95.

5.5.1.4. Třída G vzdušného prostoru zahrnuje:

– s výjimkou CTR vzdušný prostor od země do 1000 ft AGL.

5.5.2. Upozornění pro uživatele vzdušného prostoru

5.5.2.1. Lety vojenských proudových letadel rychlostí vyšší než 250 KT (460 km/hod.):

In Lufträumen, in denen eine Geschwindigkeitsbegrenzung von 250 KT (460 km/h) gilt, werden militärische Strahlflugzeuge aufgrund ihrer Flugcharakteristiken und der Art der ausgeführten Aufgaben die oben genannte Geschwindigkeitsbegrenzung nicht in allen Fällen einhalten.

Hlava 6. Signály

6.1. Světelné a pyrotechnické signály

6.2. Návěstní plocha

Návěstní plocha se na letišti nebo ploše pro vzlety a přistání SLZ zřizuje jen tehdy, když je určena k používání pozemních vizuálních návěstí ke komunikaci s letadlem za letu.

Poznámka: Takové návěsti mohou být nezbytné, jestliže letiště nemá letištní řídící věž nebo stanoviště letecké informační služby nebo, když letiště užívají letouny bez radiového vybavení. Pozemní vizuální návěsti mohou být užitečné v případě poruchy oboustranného radiového spojení s letadlem. Takové informace, které mohou být sděleny pozemními vizuálními návěstidly, mají být obvykle k dispozici v AIP nebo NOTAM.

6.3. Pozemní vizuální signály

6.4. Signály k řízení na odbavovací ploše

6.5. Zakročování proti civilním letadlům

6.5.1. Činnost letadla, proti kterému se zakročuje

6.5.1.1. Letadlo, proti kterému zakročuje jiné letadlo, musí okamžitě:

a) plnit instrukce zakročujícího letadla, vyhodnocovat vizuální signály a odpovídat na ně v souladu s postupy podle tabulky „Signály iniciované zakročujícím letadlem a odpovědi letadla, proti kterému se zakročuje;
b) je-li to možné, uvědomit příslušné stanoviště letových provozních služeb;
c) pokusit se navázat rádiové spojení se zakročujícím letadlem nebo s příslušným stanovištěm řídícím zakročování pomocí všeobecného volání na tísňovém kmitočtu 121,5 MHz s udáním své identifikace a povahy letu;
d) je-li vybaveno odpovídačem SSR, nastavit mód A, kód 7700, pokud neobdrží jiné instrukce od příslušného stanoviště letových provozních služeb;
e) je-li vybaveno ADS-B nebo ADS-C, nastavit příslušnou nouzovou funkci, je-li k dispozici, pokud neobdrží jiné instrukce od příslušného stanoviště letových provozních služeb.

6.5.1.2. Jestliže se instrukce rádiem přijaté z jakýchkoli zdrojů liší od instrukcí předávaných zakročujícím letadlem pomocí vizuálních signálů, letadlo, proti kterému je zakročováno, musí žádat okamžité vysvětlení a přitom se i nadále řídit vizuálními instrukcemi předávanými zakročujícím letadlem.

6.5.1.3. Jestliže se instrukce rádiem přijaté z jakýchkoli zdrojů liší od instrukcí rádiem předávaných zakročujícím letadlem, letadlo, proti kterému je zakročováno, musí žádat okamžité vysvětlení a přitom se i nadále řídit instrukcemi, které rádiem předává zakročující letadlo.

6.5.2. Signály používané v případě zakročování

6.5.2.1. Signály iniciované zakročujícím letadlem a odpovědi letadla, proti kterému se zakročuje

6.5.2.2. Signály iniciované letadlem, proti kterému se zakročuje a odpovědi zakročujícího letadla

Hlava 7. Aerovlekový provoz

7.1. Všeobecná ustanovení

7.1.1. Velitel vlečného SLZ odpovídá před vzletem za celkové zhodnocení situace pro vzlet na základě posouzení délky, šířky, sklonu a únosnosti povrchu, hmotnosti vlečeného kluzáku a vlečného SLZ, směru a rychlosti větru, teploty vzduchu, překážek ve směru vzletu apod.

7.1.2. Velitel vlečného SLZ odpovídá za použití pouze k tomuto účelu schváleného SLZ vybaveného schváleným vlečným zařízením, zpětným zrcátkem a za použití vlečného lana dlouhého minimálně 40 m, s nejméně jednou mechanickou pojistkou o stanovené pevnosti.

7.1.3. Velitel vlečného SLZ se musí seznámit s omezeními vlečeného kluzáku uvedenými v jeho letové příručce a případně se seznámit s metodikou vzletu vlečeného kluzáku. Po celou dobu od okamžiku rozjezdu za účelem vzletu až do okamžiku vypnutí kluzáku je velitel vlečného SLZ odpovědný za bezpečné provedení celého aerovleku a za dodržování pravidel létání. Velitel kluzáku je odpovědný za bezpečné řízení kluzáku ve vleku.

7.1.4. Velitel vlečného SLZ musí být držitelem kvalifikace vlekař.

7.1.5. Pilot kluzáku odpovídá za posouzení vhodnosti plochy, která není letištěm a za poučení osob na ploše, včetně případného pomocníka u křídla kluzáku.

7.1.6. Velitelé letadel musí aerovleky provádět v souladu s postupy a omezeními uvedenými v letové příručce použitých letadel.

7.1.7. Aerovleky, kdy vlečené letadlo je SLZ se smí provádět:

a) z letišť,
b) ploch pro vzlety a přistání SLZ

7.1.8. Aerovleky, kdy vlečené letadlo není SLZ se smí provádět:

a) z letišť,
b) z udržovaných ploch určených pro vzlety a přistání (tzv. záložních vojenských ploch, schválených ploch pro SLZ) o minimálních rozměrech 550 x 35 m pouze po vynucených přistáních. Takové aerovleky může provést jen velitel ULL se zkušeností minimálně 50 vzletů a přistání při aerovlecích, z toho minimálně 25 vzletů a přistání při aerovlecích na použitém typu ULL, pokud provozovatel ULL nestanovil podmínky přísnější.

7.2. Signály používané při vzletech aerovleku.

Pokud se při vzletu v aerovleku používá signalizace, musí se použít některý z níže uvedených způsobů signalizace.

7.2.1. Manuální signalizace

Doporučené rozměry praporku jsou 50 x 50 cm. Výjimečně lze použít signalizaci rukama bez praporků.

7.2.2. Signalizace pomocí radiového spojení. Jako signály veliteli vlečného SLZ se používají pouze fráze „stůj“, „napínej“ a „napnuto“, vydávané pozemní radiostanicí nebo pilotem kluzáku palubní radiostanicí.

7.3. Pravidla pro vleky kluzáků

7.3.1. Velitel vlečného SLZ s kluzákem ve vleku může vlétnout do stoupavého proudu, ve kterém krouží jiný kluzák/kluzáky, pouze ve stejném smyslu kroužení. Nad kroužící kluzák může vlétnout pouze v případě výškového rozestupu většího než 1000 ft (300 m) ve stejném smyslu kroužení. Velitel vlečného SLZ musí neustále sledovat okolní kluzáky. Dojde-li k nebezpečnému přiblížení k ostatním kluzákům, musí ihned stoupavý proud opustit. V žádném případě nesmí velitel vlečného SLZ ve snaze vlečený kluzák ustředit vytvořit nebezpečnou situaci pro ostatní kluzáky.

7.3.2. Velitel vlečného SLZ musí provádět všechny manévry během letu (manipulace s přípustí motoru, změny směru nebo výšky letu) plynule tak, aby na ně pilot kluzáku mohl včas a bezpečně reagovat.

7.3.3. Velitel vlečného SLZ při přechodu do klesání musí velmi pozvolna snižovat výkon motoru při současném převádění SLZ do mírného klesání při stálé rychlosti letu. Klesavý let s kluzákem ve vleku musí být prováděn při stálé rychlosti.

7.3.4. Signál k vypnutí dává velitel vlečného SLZ zřetelným střídavým nakláněním letadla kolem podélné osy letadla. Pilot kluzáku se může vypnout i na základě svého rozhodnutí. Sestup může velitel vlečného SLZ zahájit, až když se bezpečně přesvědčí, že je kluzák vypnut. Přistávat s kluzákem ve vleku je zakázáno kromě případů nouze, když nelze vypnout vlečné lano u vlečného SLZ ani u kluzáku.

7.3.5. Velitel vlečného SLZ nesmí při sestupu s lanem provádět prudké změny směru a výšky letu a při sestupu musí sledovat okolní provoz (včetně parašutistů) za účelem zamezení nebezpečného sblížení s ostatním provozem a nesmí křižovat vertikálně nebo horizontálně trasu provozovaného letištního okruhu v jeho výšce.

7.3.6. Pokud velitel SLZ odhazuje vlečné lano, musí tak učinit do volného prostoru letiště nebo plochy pro vzlety a přistání SLZ. Nálet za účelem shození lana se provádí ve směru RWY, předal-li informaci o tomto úmyslu ATC nebo AFIS (je-li poskytována) a podle vydaných pokynů nebo informací.

7.3.7. Přistávat s vlečným lanem je možno za předpokladu, že volný konec lana se poprvé dotkne země nejdříve až v předpolí RWY, na kterou je prováděno přistání a není-li přistání s lanem provozovatelem letiště zakázáno. Nad všemi přírodními i umělými překážkami včetně osob a zvířat musí být konec lana v minimální výšce 10 m. Za překážku vysokou 5 m se pro toto i další ustanovení tohoto předpisu rozumí jakékoli neuzavřené komunikace (silnice, cesty, železniční dráhy, vodní toky atd.) či přístupné účelové plochy (parkoviště, hřiště, vodní plochy atd.).

7.3.8. Pojíždění s lanem musí velitel SLZ provádět tak, aby se lano pohybovalo kolem překážek a osob v bezpečné vzdálenosti. V případě i krátkodobého odstavení SLZ s připojeným lanem v prostoru kudy mohou pojíždět letadla nebo jiné mobilní prostředky, musí být lano přitaženo k letadlu do maximální vzdálenosti 5 m od vlečného zařízení, a to tak, aby se na lanu nevytvořily smyčky.

7.3.9. Přelety s kluzákem ve vleku musí být prováděny v minimální výšce 1000 ft / 300 m nad zemí.

7.4. Nouzové případy

7.4.1. Dojde-li ve fázi od počátku rozjezdu do nadzvednutí vlečného SLZ od země k úmyslnému nebo neúmyslnému vypnutí vlečného lana od kluzáku nebo od vlečného SLZ, musí být provedeny postupy k zabránění nárazu kluzáku do vlečného SLZ. Pakliže je zbývající délka RWY/plochy dostatečná pro přerušení vzletu, snižuje velitel vlečného SLZ po dostatečné časové prodlevě pozvolna rychlost a mírně vybočí, pokud je to možné, z původního směru vzletu do prostoru bez překážek. Pilot kluzáku ihned zahájí činnost pro bezpečné zastavení nebo případně přistání s použitím plného vysunutí vzdušných brzd a následně mechanické brzdy podvozku, sleduje vlečné letadlo, a pokud je to možné, vybočí z původního směru do volného prostoru. V případě, že nelze odvrátit jinak srážku s vlečným letadlem, musí vybočit za pomoci položení křídla na zem. Pakliže je po vypnutí vlečného lana zbývající délka RWY/plochy pro bezpečné
pozvolné přerušení vzletu nedostatečná, pokračuje velitel vlečného SLZ ve vzletu a kluzák provede přistání bez nebezpečí srážky s vlečným letadlem a využije výše popsaných postupů pro zabránění srážky s překážkami na konci RWY/plochy (naviják, porost za letištěm apod.).

7.4.2. Dojde-li ve fázi od počátku rozjezdu do nadzvednutí vlečného SLZ od země k ztrátě tahu pohonné jednotky a tím k neovlivnitelnému snižování rychlosti, nebo k jiné závadě bránící pokračování ve vzletu, vybočí plynule velitel vlečného SLZ co nejdříve do volného prostoru, aby tím vytvořil prostor pro kluzák. Velitel kluzáku postupuje obdobně jak je uvedeno výše. Vlečné lano musí vypnout neprodleně jak velitel vlečného SLZ, tak pilot kluzáku.

7.4.3. Dojde-li k vypnutí vlečného lana po nadzvednutí vlečného SLZ od země, pokračuje velitel vlečného SLZ ve vzletu a pilot kluzáku provede vynucené přistání na zbývající část letiště nebo do terénu.

7.4.4. Dojde-li ke ztrátě tahu pohonné jednotky nebo k jiné závadě bránící pokračování v letu až ve fázi po nadzvednutí vlečného SLZ od země, vypne velitel vlečného SLZ ihned vlečné lano a s ohledem na povahu závady provede vynucené přistání. Je-li to možné (nejde o úplnou ztrátu tahu pohonné jednotky a letadlo je ovladatelné) a vzhledem k situaci vhodné, nasměruje SLZ před vypnutím kluzáku k letišti.

7.4.5. Vynucené přistání vlečného SLZ nebo kluzáku s lanem je kromě případů krajní nouze zakázáno. Zůstane-li vlečné lano zapnuté u kluzáku a je-li výška letu dostatečná, zalétne pilot kluzáku nad letiště, vlečné lano odhodí do volné části letiště a provede přistání. V případě nutnosti odhodit vlečné lano mimo letiště, případně až před přistáním, musí pilot kluzáku zvolit takové místo a výšku letu, aby nedošlo k ohrožení osob a majetku na zemi a při letu s visícím lanem byla dodržena stanovená minimální výška konce vlečného lana nad překážkami.

7.4.6. V případě, že pilot kluzáku nevypne ani po opakovaném znamení vlečné lano, doletí velitel vlečného SLZ s kluzákem nad letiště a tam kluzák vypne. Pilot kluzáku se nad volným prostorem letiště pokusí visící lano vypnout. Nepodaří-li se lano ani po opakovaných pokusech vypnout, přistává pilot kluzáku s visícím lanem tak, aby byla dodržena stanovená minimální výška konce vlečného lana nad překážkami.

7.4.7. V případě vzniku nouzové situace, kdy po opakovaných pokusech nejde vlečné lano vypnout ani u vlečného SLZ ani u kluzáku se doporučuje přistání s kluzákem ve vleku. Velitel vlečného SLZ provede pozvolný sestup a přiblížení na přistání s ohledem na možnosti kluzáku sledovat bezpečně dráhu letu. Pilot kluzáku musí vlečné SLZ pozorně sledovat a udržovat napnuté lano. Velitel vlečného SLZ musí po přistání za použití přípusti pohonné jednotky snižovat rychlost dojezdu pozvolně, aby zabránil přibližování kluzáku k letadlu. Za tímto účelem musí přistát tak, aby využitelná délka RWY byla dostačující pro prodloužený dojezd. Je-li dané letiště pro řešení takovéto nouzové situace z hlediska překážek v prostoru přiblížení na přistání a délky RWY nevyhovující, měl by velitel vlečného SLZ zvolit pro přistání jiné vhodné letiště. Pilot kluzáku musí po přistání použít intenzivně mechanickou brzdu podvozku a plné výchylky vzdušných brzd k zamezení přibližování kluzáku k vlečnému letadlu a přejetí vlečného lana.

7.4.8. Nezvládne-li pilot kluzáku vzlet ve fázi do nadzvednutí vlečného SLZ od země (způsobí nebezpečné vybočení), musí vypnout vlečné lano. Stejně vyřeší nebezpečnou situaci i velitel vlečného SLZ sám, pakliže pilot kluzáku včas nevypne vlečné lano.

7.5. Omezení

7.5.1. Při vleku nesmí být na palubě SLZ jiná osoba než velitel SLZ.

7.5.2. Vlek prováděný pomocí SLZ do vlnového a rotorového proudění je zakázán. V případě neplánovaného vstupu do oblasti vlnového nebo rotorového proudění musí velitel SLZ tento prostor co nejrychleji opustit.

7.5.3. Vlek více než jednoho kluzáku prováděný pomocí SLZ je zakázán.

7.5.4. Vleky transparentů jsou zakázány.

7.5.5. Vleky kluzáku mimo PK s křídlem na zemi jsou zakázány.

7.5.6. Vleky kluzáku z terénu prováděné prostřednictvím ULL jsou zakázány.

Hlava 8. Pravidla pro výsadkové lety

8.1. Všeobecná ustanovení

8.1.1. Velitel výsadkového letadla musí být držitelem kvalifikace vysazovač.

8.1.2. K výsadkovým letům může být použito pouze SLZ k tomuto účelu schválené. Letová příručka takto schváleného sportovního létajícího zařízení musí být opatřena dodatkem – provozní podmínky pro provádění výsadkových letů.

8.1.3. Součástí vybavení SLZ při výsadkových letech musí být nůž, který je pevně spojen šňůrou s drakem letounu a je dostupný pro oba členy posádky.

8.1.4. Velitel výsadkového letadla musí být vybaven záchranným padákem, který musí mít v průběhu celého letu řádně připevněn k tělu nebo SLZ musí být vybaveno záchranným systémem.

8.1.5. Při výsadkových letech může být na palubě SLZ kromě velitele výsadkového letadla jen parašutista s příslušnou kvalifikací..

8.1.6. Seskoky ze SLZ lze provádět pouze na ruční otevírání.

8.1.7. Je zakázáno provádět výsadky současně z více letadel/SLZ z různých hladin v jednom prostoru vysazení.

8.2. Povinnosti velitele výsadkového SLZ

8.2.1. Velitel SLZ zamýšlející provést výsadkový let v řízeném vzdušném prostoru třídy C nebo D, musí k této činnosti získat letové povolení od příslušného stanoviště ATC. V případě vydaného povolení musí velitel letadla ohlásit začátek a konec výsadku příslušnému stanovišti ATC, jestliže příslušné stanoviště ATC nestanovilo jinak.

8.2.2. Velitel SLZ zamýšlející provést výsadkový let ve vzdušném prostoru třídy E, musí nejpozději 5 minut před zahájením činnosti ohlásit telefonem stanovišti poskytujícímu v daném prostoru ATS nebo rádiem na příslušném kmitočtu tohoto stanoviště zahájení výsadků. Po skončení výsadků ohlásí neprodleně jejich ukončení stejným způsobem.

8.2.3. Povinnosti velitele letadla uvedené v článcích výše může na základě dohody splnit příslušné stanoviště AFIS nebo stanoviště poskytování informací známému provozu a následně jej rádiem informovat. Bez předání těchto informací musí velitel letadla považovat uvedené povinnosti za nesplněné.

8.2.4. Velitel SLZ je odpovědný za přípravu a průběh letu ve smyslu dotčených předpisů a má ještě následující povinnosti:

a) seznámit se s plánem výsadků a stanovit místo nástupu parašutisty,
b) za letu sledovat okolní provoz, pokyny či informace příslušného stanoviště ATC nebo AFIS nebo stanoviště poskytování informací známému provozu, sledovat návěstí na doskokové ploše, je-li to proveditelné, a příslušně na ně reagovat. Pokud obdrží informaci o zákazu seskoků nebo o jeho odvolání, nebo informaci o změně rychlosti přízemního větru, předá tuto informaci parašutistovi,
c) u SLZ s tlačným uspořádáním pohonné jednotky musí před výskokem vypnout motor a parašutista vyčkat do zastavení vrtule,
d) přerušit nebo zastavit seskoky, nastane-li jakákoli situace ohrožující bezpečnost seskoků či provozu ve vzduchu nebo na zemi, a neprodleně o tom informovat příslušné stanoviště ATC, FIC nebo AFIS nebo stanoviště poskytování informací známému provozu;
e) v případě nouzové situace s konečnou platností vydat pokyn k nouzovému opuštění letadla;
f) při stoupání, po ukončení výsadku a následném klesání na přistání sledovat okolní letový provoz včetně sestupujícího parašutisty za účelem zabránění srážky či nebezpečného sblížení. Klesání provádět v bezpečné vzdálenosti od předpokládaného prostoru sestupu parašutisty,
g) při pojíždění k/od místa nástupu parašutistů (nebo místu dočasného stání při přestávce před další výsadkem, je-li toto místo v blízkosti místa nástupu parašutistů) sledovat a respektovat pokyny signalisty, je-li ustanoven.

8.3. Signály na doskokové ploše

8.3.1. Doskoková plocha se ve dne označuje čtyřmi oranžovými obdélníky o min. rozměru 5 x 1 m, sestavenými do tvaru kříže, s volným čtvercem o min. rozměru 1 x 1 m uprostřed. Označení doskokové plochy se umisťuje v blízkosti plánovaného místa pro přistání parašutistů.

8.3.2. Signálem pro zákaz nebo přerušení seskoků je odstranění části označení viz obrázek. Obnovení seskoků se signalizuje obnovením původního značení. Uvedená signalizace nenahrazuje informace předávané rádiem pilotovi výsadkového letadla.

Hlava 9. Pravidla letu pro UL kluzáky

9.1. Vzlety kluzáků pomocí aerovleku

Pravidla pro vlečení v aerovleku jsou stanovena v HLAVĚ 7 tohoto předpisu.

9.2. Létání v termice

9.2.1. Létání ve společném výstupném proudu.

9.2.1.1. Piloti létající ve společném výstupném proudu musí dodržovat stejný smysl (směr) kroužení a bezpečné rozstupy.

9.2.1.2. Smysl kroužení určuje pilot kluzáku, který začal kroužit jako první.

9.2.1.3. Povinností níže kroužícího pilota je udržovat v zorném poli kluzák kroužící před ním na stejné úrovni nebo na úrovni vyšší.

9.2.1.4. Pokud pilot kluzáku při ustřeďování není schopen dodržovat uvedené podmínky, musí společný výstupný proud opustit.

9.2.1.5. Stoupá-li kluzák rychleji než kluzák nejblíže vyšší, musí jeho pilot upravit let tak, aby neztratil druhý kluzák z dohledu, přičemž musí dodržovat rozstup, který nevytváří nebezpečí srážky.

9.2.1.6. Kroužení ve dvou výstupných proudech

9.2.1.7. Krouží-li kluzáky ve dvou výstupných proudech, nesmí se jejich dráhy křížit a musí mezi sebou dodržovat bezpečnou vzdálenost.

9.2.1.8. Létání v oblačnosti, v dlouhé vlně a v rotorovém proudění je s UL kluzáky zakázáno

9.3. Létání na svahu

9.3.1. Kluzák musí letět v bezpečné vzdálenosti od svahu a v bezpečné výšce.

9.3.2. Kluzáky musí létat podél svahu a zatáčky provádět vždy směrem od svahu.

9.3.3. Pilot letící se svahem po pravé ruce má přednost před pilotem se svahem po levé ruce. Přibližují-li se dva kluzáky čelně nebo přibližně čelně a existuje-li nebezpečí srážky, musí se kluzák se svahem po levé ruce vyhnout změnou kurzu doprava.

9.3.4. Pilot rychleji letícího kluzáku musí předlétávat pomalejší kluzák vždy tak, aby předlétávající byl dál od svahu než předlétávaný. Při předlétávání má přednost předlétávaný kluzák.

9.3.5. V souladu s obecnými požadavky tohoto předpisu může být pro konkrétní lokalitu zpracována směrnice, která upřesňuje a/nebo doplňuje zásady a pravidla létání na svahu. Za zpracování směrnice a její předložení ke schválení a uveřejnění je v takovém případě odpovědný provozovatel letiště nebo plochy SLZ, ze které se lety na svahu realizují. Jestliže jsou lety prováděny z více míst, musí být mezi nimi zajištěna koordinace při využívání společného prostoru létání na svahu.

9.3.6. Pilot, který zamýšlí provést let v předmětném vzdušném prostoru, je povinen se s příslušnou směrnicí předem seznámit a v zájmu bezpečnosti směrnici respektovat.

9.4. Vybavení posádek záchrannými padáky nebo záchranným systémem

9.4.1. Piloti i ostatní osoby na palubě UL kluzáku nebo motorového UL kluzáku musí být vybaveny záchranným padákem či záchranným systémem při všech letech nad 1000 ft (300 m) AGL a při všech letech s využitím stoupavých proudů.

9.4.2. Z důvodu zvýšení bezpečnosti se doporučuje používat záchranné padáky nebo záchranné systémy při všech letech UL kluzáků.

9.4.3. Každá osoba vybavená záchranným padákem jej musí mít v průběhu celého letu řádně připevněn k tělu za účelem pohotového použití v případě nouze a musí být předem řádně seznámena s používáním padáku a se způsobem opuštění kabiny UL kluzáku.