Čtenářům Pilota není Jiří Krajča rozhodně neznámý. Jeho rady, jak uspět ve sportovním klání jste si mohli přečíst například v prosincovém čísle Pilota. Pozorní čtenáři vědí i to, že Jiří Krajča několik let pobýval a pracoval v Anglii, kde se věnoval létání, instruktorské činnosti a práci na údržbě a stavbě a prodeji letadel. Začal také vyrábět různé doplňky pro letadla a jejich piloty – potahy na letadla, čalounění, upínací pásy, kryty, atd. V tom ale pokračuje i po návratu do ČR po brexitu, stejně jako ve spolupráci s firmou Špaček na prodeji letadel značky SD‑planes. V současnosti se podílí (s P. Taxem a P. Opělou) také na stavbě UL repliky historické stíhačky Sopwith Triplane a na rekonstrukci celodřevěného letadla Beta Minor. Mezitím se také stihnul oženit se svojí navigátorkou a partnerkou Ilonou…
Po získání druhého titulu mistr světa vloni v srpnu jsi byl teď vyhlášen Leteckým sportovcem roku. Co pro Tebe tohle ocenění znamená? A máš ty poháry vedle sebe ve vitríně?;)
Ocenění si velmi vážím a je to taková vzpruha do dalších sportovních aktivit. Chci poděkovat předsednictvu Svazu UL a radám, které navrhují a schvalují ocenění. Je to sice druhý titul mistra světa, ale pro mě čtvrtý titul v řadě, když počítám i mistrovství Evropy. Je velmi náročné v jednomístné kategorii zorganizovat nejen sebe, ale ještě celý tým, obvykle kolem třiceti lidí. Někdy je vítězství už jen neudělat chybu, aby vše fungovalo a doletět. Poháry a ocenění se za ty roky nahromadily, už je nejspíše čas nechat ve vitríně jen ty krásné křišťály a pohár za třetí místo, které jsme zaletěli společně s manželkou na mistrovství Evropy v Polsku ve dvojmístné kategorii.
Když jsme spolu dělali rozhovor po Tvém prvním titulu mistra světa v roce 2018, řekl jsi, že hodláš zůstat v kategorii AL1, ale zároveň že máš rád výzvy… A kam dál? Co je další Tvojí „metou“??
Velmi brzy očekáváme našeho prvního malého juniora, takže nová výzva je úplně jasná. Nějaké priority se určitě změní. Nicméně v pracovní skupině v rámci mezinárodní ultralehké komise FAI CIMA aktivně připravujeme úplně nový formát soutěže Airsport Challenge, kde by mohly létat i letouny ze všeobecného letectví. Soutěž se bude skládat z navigačního letu v koridoru s časovými bránami a penalizačními zónami a pak několika přistáními. Hlavní důraz klademe na atraktivitu, jednoduchost, zvýšení zájmu publika a výhledově s cílem prorazit vysíláním v televizi. Nebudou se vyhledávat fotografie, znaky, nebudou ekonomické úlohy s omezeným palivem a nemusí se létat s vypnutým motorem. Vše by mělo probíhat formou livetrackingu s průběžným vyhodnocením v reálném čase a jeho promítáním na obrazovku a automatickým systémem vyhodnocení přistání. Ladíme celý formát, pravidla a technické zajištění. Letos bych chtěl zorganizovat první testovací soutěž. A jakou úplnou novinku připravujeme eGaming. V tomto případě půjde o online navigační létání pomocí Microsoft Flight Simulator a stejné online livetracking vyhodnocovací platformy jako v Airsport Challenge. Doufám, že brzy tuhle novou dimenzi 21. století představíme veřejnosti.
To jsou zajímavé sportovní projekty, ale v rozhovoru jsi tehdy taky zmínil, že by sis chtěl rozšířit ve Velké Británii instruktorskou kvalifikaci na examinátora. Povedlo se?
Nebýt covidu, tak by se to povedlo. Měl jsem domluvené už examinátorské zkoušky, ale přišla akorát první vlna covidu. Všechny plány o cestování a instruktorování v UK se naprosto změnily. Skoro tři měsíce bylo v UK zakázáno létat a učit. Pak přišla druhá vlna, třetí… Měl jsem hodně studentů a zájemců, kteří chtěli přijet do ČR a dokončit si nebo udělat tady výcvik se mnou. Tím, že bych měl examinátora, by bylo vše jednodušší. Takový zásah vyšší moci neovlivníme. Ale práce v dílně na unikátních letadlech je také krásná.
Zpátky ke sportu. Ty jsi odchovancem Programu mladých sportovních talentů Svazu UL létání a angažuješ se v něm teď také jako instruktor a trenér, že?
Velmi si cením toho, že takový program Ivo Lengál a další dokázali před více jak deseti lety založit a zajistit k tomu financování. Jsem moc rád, že mohu tento program rozvíjet dál jako vedoucí tohoto programu. V současné době máme přes dvacet mladých talentů, program je ale koncipován jen pro deset. Snažíme se rozvíjet všechny dovednosti od technických, navigačních, komunikačních, bezpečnostních atp. Doufáme, že financování mladých sportovců a talentů bude pokračovat i v době snižování všech výdajů státu. Má to smysl.
Vidíš mezi současnými frekventanty programu nějaké favority, budoucí mistry republiky, Evropy, světa…??
Určitě ano, těch úspěchů a skvělých výsledků z programu mladých talentů už máme hodně. Minulý rok to byl třeba Filip Vita a Tomáš Procházka, kde vylétali ve dvoumístné kategorii letadel na MS stříbro. Roman Chvojka jako navigátor vylétal s tátou Petrem Chvojkou v rogalech na MS zlatou medaili. Máme také ženské posádky. Z historie je také třeba zmínit Petra Jonáše, který přišel do programu o rok později než já. Petr Jonáš se stal mistrem světa v UL létání, poté také ve všeobecném letectví v přesném létání, letecké rally a teď dokonce aspiruje na tituly v letecké akrobacii. Je vidět, jak se mladí výkonnostně posouvají. Samozřejmě to vůbec není jen o nás vedoucích a instruktorech, ale hlavně o nich. Na jejich píli, tréninku, disciplíně záleží. Není to jen o talentu, ale o jejich celkovém přístupu. Snažíme se jim předat co nejvíce a připravit takové podmínky a možnosti.
Takže to vypadá, že se nás problém s malou účastí na soutěžním létání moc netýká, a že je to dobře, jsme mohli vidět loni na MS na Hosíně. Navíc jsi zmínil, že čekáte potomka. Kdy že se má narodit a co dalšího Tě letos čeká?
Členové týmu poctivě rozšiřují naše řady. Letos ale nebudeme sami, kteří přispějí. Náš pilot má naplánovaný přílet v půlce července. V letošním roce se zúčastním několika kol PPT a MČR. Bohužel mistrovství Evropy nás v tomto roce nečeká, ale jsme pozvaní na „ultralehké“ mistrovství v Anglii jako trénink na pravděpodobné FAI mistrovství světa 2024 pořádané v UK. Také bych chtěl zkusit nový formát Airsport Challenge a koncem roku eGaming. Budu také létal na pár akcích Leteckého muzea Metoděje Vlacha jako display pilot s UL replikou BE‑60 Bestiola. Těsně před dokončením máme stavbu Sopwith Triplane a BE‑50 Bety Minor a hned poté mne hned čeká generální oprava a rekonstrukce TL‑132 Condor a zprovoznění mé SD‑2 Sportmaster. Pravděpodobně se ještě vrhnu na ultralehkého větroně Terej a na repliku dvoumístného historického kluzáku Slingsby. Od září nám ještě zbude kapacita na nějaký nový projekt, takže kdyby náhodou někdo chtěl postavit třeba nějakou repliku nebo normální, lehký letoun, tak ať se klidně ozve.
To vypadá na bohatý program a věřím, že se o těch nejzajímavějších projektech čtenáři v Pilotu dočtou. Přeju, ať se vše povede podle Tvých představ a potomek vám dělá jen radost!
