ACC Raná Cup – 1. kolo české ligy v přesnosti přistání

autorka: Linda Mišková

Lindo, závody na přesnost se kvůli počasí nepřesouvají.” Tohle mi napsal Krici, když na předpovědních modelech přidali na soutěžní víkend pár milimetrů srážek a některé se nebáli přebarvit na bílo, jakože sníh.  Posledních čtrnáct dní jsme chodili v Čechách v kraťasech a tričku a já jdu kupovat novou plynovou bombu na topení do „spinkáče”, protože předpověď na víkend 19. až 21. dubna nevypadá moc letově… V pondělí přiletí závodník z Koreje, v úterý přiletí závodníci ze Španělska, ve středu přiletí čínská rozhodčí. Ne, to už nejde zrušit. Všichni potom pokračují na závody světového poháru do Turecka a mají za sebou závody ve Španělsku nebo v Srbsku. Zkrátka termín dobře zapadá do soutěžního kalendáře. Sice máme danou středu jako rozhodující milník na detekci počasí, ale na předpovědní modely radši už ani nekoukáme a s heslem “Raná vždycky dala” se v pátek 19. 4. odpoledne tým organizátorů schází na značkách a připravujeme registraci. Nejsme sami ☺ a v pátek večer se registruje cca 20 závodníků, včetně kluků ze Sky Paragliders, kteří s vidinou předpovědi zrušili chystané demo days, jelikož předpověď opravdu naznačuje, že paraglidingových nadšenců na Rané ten víkend moc nebude a počasí na půjčování a testování nových křídel také ne. Jejich vybavení nakonec přijde vhod Lubošovi Halamovi (reprezentant v motorovém paraglidingu), který se se svou dcerou v sobotu registroval do závodu. A jelikož měl v autě pouze křídlo vyvázané na motor, takže netradičně bez motoru, na terč a na půjčeném padáku, ale s jeho zkušenostmi a schopností ovládat padák úplně bez problémů. 

V pátek během registrace ještě probíhá školení rozhodčích. V týmu jsou jak nováčci v této pozici, tak ostřílení matadoři. Vzdělání v této oblasti není nikdy dost a chceme, aby nejen piloti předváděli v soutěži nejlepší výkony, ale i výkony rozhodčích mohou pozitivně či negativně ovlivnit výsledek soutěže. Role školitele se ujal Kamil Konečný, který vzhledem k účasti čínské rozhodní, školil tři hodiny v angličtině. I přesto, že byl zaregistrován do závodu, počkal na přivezenou večeři ve formě pizzy a z důvodu pracovních povinností se v pátek večer vydal zpět do Beskyd. 

Sobotní ranní briefing proběhl dle očekávání s tím, že další briefing byl posunutý na čtvrtou hodinu odpoledne. Závodníci se doregistrovali ještě během sobotního dopoledne, vyměnili jsme si fotky sněhové nadílky na Wasserkuppe, v Krkonoších a v Beskydech a bedlivě sledovali vývoj počasí. Díky srážkovému stínu Krušných hor spadlo na Rané minimum srážek, odpoledne se ukázalo slunce a závodníci začali vytahovat z aut výbavy. Sice ještě foukalo nad limit, ale to nezabránilo závodníkům začít s tréninkem a organizátorům s přípravou terče. Protože jestli před třemi lety stačila organizátorům elektrická nula, vápno na vysypání desetimetrového kruh, pásmo, tužka a papír, v dnešní době k tomu potřebujeme přidat anemometr, počítač s externí obrazovkou, tři kamery, spoustu metrů ethernet kabelu, pro to všechno potřebujete externí zdroj elektrické energie, protože na přístávačce pod Ranou úplně skříňka s elektřinou k dispozici není ☺. 

V sobotu v podvečer se podařilo odlétat tři kola. Na prvním místě “přenocoval” Vlastimil Vachtl se skóre 3 cm (dvě nuly a jednou 3 cm), těsně v závěsu měl všechny členy rodiny Schubertů a dalších 7 závodníků mělo na svém kontě výsledek do 10 cm. I když jsme nekončili úplně za tmy, další kolo jsme nezačínali, protože bychom ho nestihli dolétat a předpověď směru větru na neděli dávala tušit, že budeme terč stavět z druhé strany kopce. 

Jak spolehlivě ochudit závodníky o večírek? Vyhlašte ranní briefing na 6:00 u terče. Takže guláš, jedno pivo, zavrtat do spacáku a spát. 

Ranní teploty dosahují hodnoty výkonu nejlepšího závodníka. Nutno konstatovat, že se předpověď nenaplnila a teploty nespadly pod nulu. V 5:00 odvážíme vybavení do prostoru přistání a ta rozbřesku stavíme target. Když dorazí soutěžící, máme téměř hotovo. Kolegiálně si vyměňujeme rukavice a doplňujeme od nově příchozích teplé nápoje. Protože co se neuletí od rána, to se neuletí vůbec. 

Piloti se rozehřejí výstupem do sedla a soutěž pokračuje čtvrtým kolem, na které se nejlépe vyspal Linus Schubert a dává první ranní nulu. Dobře mu z domácích sekundují Peter Garbier a Vlastislav Vondráček, ten útočí na stupně vítězů v kategorii Hobby. V průběhu čtvrtého kola se začíná rozfoukávat, na to trochu doplatil Andreas Schubert, který signalizoval neregulérní podmínky a že nepůjde na terč. Jeho synek na něj křikl, že má dost výšky a v klidu může jít na terč, tak ať letí v rámci kola, otec ho poslechl, letěl na tečku, ale byl trochu rozhozený na přistání a šlápl bez tří centimetrů dva metry. Sice se mu tento výsledek škrtnul, protože se podařilo uletět kompletní páté kolo, ale přeci jenom škrtal trojciferné číslo. 

Podmínky v pátém kole zesílily a bylo vidět, že lehcí piloti na větších padácích mají ve vzduchu trochu problémy dostat se s potřebnou výškou a v potřebném klidu na terč. Piloti začali častěji ve vzduchu signalizovat silný vítr nebo nízkou výšku. Co jednomu pilotovi nevyhovovalo, druhému přišlo vhod. Radek Václavik ukázal jemnou pilotáž, a když už ho dav pilotů viděl přistát za bariérou posledního křoví před terčem, Radek se přes ně elegantně přenesl a šlápl nulu.
Páté kolo přineslo spoustu hezkých individuálních výsledků, ale bylo potřeba brát ohled na všechny piloty a častější výskyt opakovaných letů. Po pátém kole proběhla rychlá komunikace ředitelky závodu se safety komisí, kterou tvořil Andreas Schubert a Petr Garbier. Všichni se rozhodli, že se odletělo na podmínky 5 kvalitních kol, závodníci byli unavení a tým rozhodčích zmrzlý. 

I když by asi byla možnost odlétat ještě jedno kolo, rozhodli jsme se závod ukončit. Nikdo neprotestoval. Závodníci, kteří byli připraveni na start šestého kola, si mohli sletět dolů a po rozložení jednoho demo křídla na vyšší křoví se ukončení závodu ukázalo jako rozumné řešení. Zlí jazykové můžou tvrdit, že dokud pilot nevěděl, že je hodně přeplachtovaný, tak podával kvalitní závodní výsledky 🙂 

Své prvenství obhájil Vlasta Vachtl, který měl sice stejné skóre jako druhý v pořadí Linus Schubert, ale ve prospěch domácího šampiona byly lepší hodnoty a hlavně dvě nuly u jeho jména. Třetí v pořadí se umístil Andreas Schubert. Soutěž žen nepřinesla také žádné překvapení. Vyhrála Lucie Martínková s 24 centimetry, druhá v pořadí Španělka Pilar Montero Gonzales zapsala už 142 cm, třetí skončila domácí závodnice Karolína Koudelová, která oproti minulé sezóně vyměnila výbavu, potrénovala a její výkony v přiblížení na terč znamenají velký potenciál do budoucnosti. Hobby piloti si letos můžou oddechnout, Hugo Hadaš se posunul do reprezentace, takže o mladou konkurenci méně. Ostřílení matadoři a srdcaři této kategorie zapisovali kvalitní výsledky, leč nejstabilnější výkony předvedl Maďar Karol Rumpli, a ten si oprávněně připsal první letošní umístění na příčce nejvyšší. 

Přesnost přistání lze létat opravdu téměř v jakýchkoliv podmínkách a opět se ukázalo i to, že i když se jedná o závod, tak se piloti podporují, fandí si, pomáhají si navzájem, i při úklidu. I když jsme soutěžící letos přinutili vstávat opravdu brzy, což je neobešlo bez různých protestů, tak se nakonec všichni zúčastnili všech kol a můžu jen konstatovat, že se povedlo kvalitní první kolo seriálu české ligy. Díky všem spoluorganizátorům, týmu rozhodčích, pilotům, podporovatelům a sponzorům: 

 

Výsledky: 

Open

  1. Vlastimil Vachtl (ČR) 5 cm
  2. Linus Schubert (Německo) 5 cm
  3. Andreas Schubert (Německo) 9 cm

Ženy
1. Lucie Martínková (ČR) 24 cm

  1. Pilar Montero Gonzales (Španělsko) 142 cm
  2. Karolína Koudelová (CR) 295 cm

Junioři 

  1. Linus Schubert (Německo) 5 cm
  2. Lennard Schubert (Německo) 11 cm
  3. Hugo Hadaš (ČR) 47 cm

Hobby

  1. Karol Rumpli (Maďarsko) 72 cm
  2. Pavel Láznička 87 cm
  3. Kryštof Klimpar 166 cm

Týmy 

  1. Smile
  2. Nulynanule
  3. PG hnízdo