MPL 3

Obsah

HLAVA 1. – ÚVODNÍ USTANOVENÍ
HLAVA 2. – TEORETICKÁ PŘÍPRAVA PRO KVALIFIKACI PILOT
HLAVA 3. – SCHÉMA PRAKTICKÉHO VÝCVIKU
HLAVA 4. – BEZMOTOROVÝ VÝCVIK PRO KVALIFIKACI PILOT
HLAVA 5. – MOTOROVÝ VÝCVIK PRO KVALIFIKACI PILOT
HLAVA 6. – ZKOUŠKA PRO ZÍSKÁNÍ KVALIFIKACE PILOT MPK
HLAVA 7. – VÝCVIK PRO KVALIFIKACI INSTRUKTOR
HLAVA 8. – VÝCVIK PRO KVALIFIKACI PPG T
HLAVA 9. – VÝCVIK PRO KVALIFIKACI ZKUŠEBNÍ PILOT MPK
HLAVA 10. – VÝCVIK PRO KVALIFIKACI VYSAZOVAČ
HLAVA 11. – OSOBNÍ LISTY

HLAVA 1. ÚVODNÍ USTANOVENÍ

1.1. Tato výcviková osnova pilota motorového padákového kluzáku (dále jen „MPK“) stanoví obsah a posloupnost výcviku na MPK. Je závazná pro všechny žáky, piloty, instruktory a inspektory, kteří provádějí nebo vedou výcvik pilota MPK.

1.2. MPK používaný při výcviku musí mít platný technický průkaz vydaný LAA ČR a uzavřeno pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem.

1.3. Trenažér MPG podléhá schválení hlavním inspektorem techniky a musí mít platnou technickou způsobilost vydanou LAA ČR.

1.4. Meteorologické podmínky při výcviku musí odpovídat podmínkám letu VFR dle UL 1.

1.5. Do výcviku může být žák zařazen po dosažení věku 15 let. Samostatné motorové lety je možno provádět po dosažení věku 16 let. U osob mladších 18 let se vyžaduje souhlas zákonných zástupců.

1.6. Za dodržení postupů výcvikové osnovy odpovídá instruktor provádějící výcvik.

1.7. Odpovědná osoba příslušného střediska pilotního výcviku zodpovídá za dodržení podmínek stanovených předpisem LA 1, výcvikovou osnovou, za provádění údržby MPK, za splnění závazných nařízení a za vedení dokumentace střediska pilotního výcviku.

1.8. Před zahájením motorového letového výcviku, instruktor nebo středisko pilotního výcviku musí oznámit hlavnímu inspektorovi provozu MPK jméno, bydliště a datum narození žáků.

1.9. Výcvik v rámci střediska pilotního výcviku musí být dokumentován evidencí osobních listů žáků a kopií osobních listů žáků po skončení výcviku. Osobní listy (nebo jejich kopie) musí být archivovány po dobu činnosti nebo platnosti oprávnění střediska pilotního výcviku.

1.10. Instruktor provádějící výcvik musí mít k dispozici v tištěné podobě:

1) učební pomůcky a publikace pro výcvik,
2) předpisy LAA ČR:

a.LA 1,
b. LA 2,
c.UL 1,
d. MPL 3,

3) mapu ČR s platnými leteckými informacemi,
4) zákon č. 49/1997 Sb. a vyhlášku č. 108/1997 Sb. v potřebném rozsahu a platném znění.

1.10.1. Během praktického výcviku musí mít k dispozici:

1) pohotovostní vozidlo,
2) prostředky pro poskytnutí první pomoci,
3) pojítko pro spojení se střediskem rychlé zdravotní pomoci,
4) vhodné hasicí prostředky,
5) ukazatel směru a síly větru,

1.11. Plocha pro provádění výcviku musí mít tyto minimální parametry: šířka x délka 10 x 100 metrů při zachování dostatečně velkého volného prostoru kolem plochy pro nouzové případy.

1.12. Teoretická příprava musí zabezpečit úplné zvládnutí problematiky v rozsahu požadovaných znalostí pro jednotlivé kvalifikace. Počet hodin stanovený pro teoretickou přípravu je vždy minimální. Účast na této přípravě je evidována v osobním listu žáka. Splnění minimálního rozsahu výuky musí být potvrzeno v osobním listu podpisem instruktora a žáka.

1.13. V případě, že výcvik žáka probíhá na MPG, je možné nahradit letovou část bezmotorového výcviku (cv. 4.3) výcvikem na motorovém trenažéru MPG (cv. 5.4).

1.14. Před zahájením praktického výcviku musí být žák seznámen s MPK minimálně v tomto rozsahu:

1) technický popis,
2) bezpečnostní pokyny,
3) obsluha a údržba,
4) předletová prohlídka,
5) nouzové postupy.

1.15. Při hodnocení žáků v praktické části výcviku jsou instruktoři povinni používat

1.15.1. této známkovací stupnice:

1 výborně bez chyb,
2 velmi dobře nepatrné chyby správně a včas opravované,
3 dobře chyby jsou opravované,
4 nedostatečně chyby opravované pozdě nebo vůbec,

1.15.2. nebo v případě, že je to vhodné:

prospěl bez chyb, chyby správně a včas opravované,
neprospěl chyby opravované pozdě nebo vůbec.

1.16. Před létáním musí být žák seznámen s činností záchranného systému, pokud je jím MPK ve výcviku vybaven.

1.17. Počty letů, cvičení a hodin uvedené u jednotlivých cvičení v osnově jsou minimální. O jejich skutečném počtu rozhodne instruktor na základě hodnocení žáka.

1.18. Instruktor povoluje postup žáka na další cvičení dle osnovy pouze tehdy, pokud žák zvládá předchozí cvičení.

1.19. Před každým praktickým cvičením osnovy obsahujícím nové prvky provádí instruktor se žákem pozemní přípravu v takovém rozsahu, aby bylo zajištěno dostatečné pochopení cvičení žákem.

1.20. Žák nesmí provádět samostatné lety bez dozoru a přítomnosti instruktora.

1.21. Instruktor ve výcviku může provádět výcvik žáků pouze pod dozorem a za přítomnosti inspektora nebo instruktora s min. dvouletou praxí.

1.22. Maximální počet žáků souběžně provádějících výcvik je 8 na jednoho instruktora v bezmotorovém výcviku a 4 v motorovém výcviku. Pokud výuku provádí více instruktorů, počty žáků se sčítají. Do počtu instruktorů se nezapočítávají instruktoři ve výcviku.

1.23. Instruktor během bezmotorového výcviku musí provádět dohled na startovní ploše. V případě, že nemá dostatečný přehled o situaci na přistávací ploše nebo mu vzdálenost neumožňuje vyhodnocovat přistání žáků s dostatečnou přesností, je povinen na přistávací ploše zabezpečit dozor instruktorem MPL nebo PL. Pokud by nebyl v případě nehody schopen poskytnout první pomoc, ale jinak má o dění na přistávací ploše dostatečný přehled, musí zabezpečit dozor na přistávací ploše poučenou osobou.

1.24. Pro bezmotorový výcvik je možno používat pouze PK kategorie EN A nebo EN B.

1.25. Postroje pro bezmotorový výcvik musí mít příslušnou certifikaci podle normy EN 1651.

1.26. Postroj pro bezmotorový výcvik musí být vybaven pěnovým chráničem páteře, který má příslušnou certifikaci nebo který k pohlcování energie během nárazu využívá propouštění vzduchu při stlačení chrániče. Segment (segmenty) chrániče v bederní části musí mít tloušťku nejméně 14 cm a šířku nejméně 28 cm.

1.27. Během letového výcviku a výcviku na motorovém trenažéru MPG musí být žák povinně vybaven přilbou.

1.28. PK, na kterém letí žák během letového výcviku, musí být v případě jiného letového provozu v prostoru letů žáků označen stuhou. Stuha musí být přichycena u odtokové hrany PK nebo na zadní části postroje (v případě bezmotorového výcviku) tak, aby byla za letu dobře viditelná. Volný konec stuhy musí být minimálně 1 m dlouhý.

1.29. Během motorového letového výcviku kvalifikace pilot musí být zajištěno nejméně jednosměrné radiové spojení ve směru instruktor – žák.

1.30. Úlevy

1.30.1. Držiteli platné kvalifikace pilot padákového kluzáku je možné na základě rozhodnutí instruktora zkrátit rozsah bezmotorového výcviku, popřípadě jej úplně vypustit dle schopností žáka.

HLAVA 2. TEORETICKÁ PŘÍPRAVA PRO KVALIFIKACI PILOT

2.1. Teoretická příprava je prováděna instruktorem nebo lektory s odpovídajícími znalostmi daného předmětu. Účast na této přípravě je evidována instruktorem vedoucím výcvik. Posloupnost teoretické přípravy musí být taková, aby bylo vždy zajištěno správné pochopení látky daného předmětu v dostatečném předstihu před praktickou částí výcviku.

2.2. Vyučovací předměty a rozsah výuky

2.3. Okruhy požadovaných znalostí:

2.3.1. Aerodynamika

1) Rozdělení tlaku vzduchu na statický a dynamický; vzájemná závislost; rovnice kontinuity.
2) Laminární a turbulentní proudění
3) Odpor. Druhy odporu, vliv na let.
4) Obtékání leteckého profilu, vznik vztlaku, závislost na rychlosti obtékání.
5) Základní geometrické charakteristiky profilu.
6) Úhel náběhu – souvislost se změnami vztlaku a odporu.
7) Vliv změn úhlu náběhu na MPK; odtrhávání proudu vzduchu.
8) Úplav za křídlem – základní princip vzniku jevu.
9) Plošné zatížení MPK.
10) Rychlostní polára – význam, princip.
11) Klouzavost jako vztah mezi dopřednou a vertikální rychlostí.
12) Vliv větru na klouzavost a rychlost MPK vůči zemi a vůči prostředí.
13) Vliv větru na start, zatáčku, rychlost vzhledem k zemi, klouzavost a přistání.
14) Zvláštnosti vzletu a letu ve velké nadmořské výšce.
15) Rovnováha sil na MPK v přímočarém ustáleném letu.
16) Aerodynamika vrtule; tah, účinnost.
17) Reakční moment vrtule, gyroskopický moment vrtule, asymetrický tah vrtule, ovlivnění letových vlastností MPK.
18) Zatáčka po a proti reakčnímu momentu vrtule.
19) Vzájemná závislost zásahů do řízení a změn tahu pohonné jednotky.

2.3.2. Meteorologie

1) Mezinárodní standardní atmosféra.
2) Teplota, její změna s výškou.
3) Tlak, jeho změna s výškou.
4) Princip ohřívání atmosféry. Nerovnoměrnosti v ohřívání zemského povrchu.
5) Základy synoptické meteorologie – tlakové útvary, souvislost s prouděním vzduchu (směr a rychlost větru).
6) Fronty; rozdělení, rychlost postupu, nebezpečí s důrazem na studenou frontu v teplém ročním období.
7) Základní rozdělení oblačnosti.
8) Spojitost počasí s jednotlivými druhy oblačnosti.
9) Bouřky – základní principy vzniku, nebezpečí.Vznik termického proudění. Základní podmínky vzniku, denní a roční chod.Horské a údolní proudění.
10) Turbulence vyvolávaná terénními překážkami. Závětří kopce. Závislost na rychlosti proudění a tvaru překážky.
11) Určování směru větru.
12) Zjišťování meteorologických informací.

2.3.3. Stavba a konstrukce MPK

1) Základní části vrchlíku MPK. Jeho údržba, použité materiály.
2) Trimovací zařízení a speed systém. Funkce.
3) Vliv provozu na fyzikální vlastnosti materiálu vrchlíku.
4) Hlavní části konstrukce postroje a rámu MPK, jejich účel, funkce a používané materiály.
5) Hlavní části konstrukce podvozku MPG, jejich účel, funkce, materiály, nároky na pevnost a odolnost konstrukce.
6) Motor: hlavní části, funkce, seřízení, provozní charakteristiky, modelové závady.
7) Vrtule: materiály, charakteristiky, namáhání vrtule, požadavky na pevnost a bezpečnost.

2.3.4. Letecká navigace

1) Tvar zeměkoule, rovnoběžky a poledníky.
2) Používání času v letectví – UTC, SEČ, SELČ.
3) Východ a západ slunce – posun v ročních obdobích.
4) Mapy – zobrazení, měřítka, topografická situace.
5) Čtení mapy.
6) GPS; princip, zobrazení, použití.
7) Srovnávací navigace.
8) Postup pro nastavování výškoměru.
9) Postup při ztrátě orientace.

2.3.5. Nouzové postupy

1) Vysazení motoru za letu.
2) Nouzové přistání.
3) Manévry k vyklesání.
4) Technika aktivní pilotáže v turbulenci.
5) Asymetrické zaklopení vrchlíku.
6) Čelní zaklopení.
7) Přetažení vrchlíku MPK.
8) Asymetrické přetažení vrchlíku.
9) Negativní zatáčka.
10) Přetržení řídící šňůry za letu.
11) Vlečení pilota kluzákem po zemi při silném větru.
12) Použití záchranného systému.

2.3.6. Předpisy

1) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a prováděcí vyhlášky v platném znění – části týkající se provozu MPK.
2) UL-1.
3) Rozdělení vzdušného prostoru ČR.
4) Klasifikace vzdušného prostoru ČR, třídy.
5) Výklad pojmů ATZ, CTR, TMA, AFIS, LKR, LKP, TRA, TSA a lety v těchto prostorech.
6) Plánování a aktivace zakázaných a omezených prostorů.
7) Podmínky pro provedení letu VFR.
8) AIP, AUP, NOTAM – obsah, přístup k aktuálním informacím.
9) Společný provoz MPK a letadel na letišti se službou AFIS.
10) Získávání informací pilotem pro bezpečné provedení letu.

2.3.7. Zdravověda

1) Zásady přivolání zdravotnické pomoci.
2) Oživovací proces.
3) Pořadí ošetření životu nebezpečných poranění (tepenné a žilné krvácení, zástava dýchání, zástava srdeční činnosti, pneumotorax).
4) Ošetření zlomeniny.
5) Zastavení tepenného krvácení.
6) Stabilizovaná poloha.
7) Nebezpečí poúrazového šoku, činnost.
8) Činnost při podezření na úraz páteře.

HLAVA 3. SCHÉMA PRAKTICKÉHO VÝCVIKU

3.1. Bezmotorový výcvik

3.2. Motorový výcvik

HLAVA 4. BEZMOTOROVÝ VÝCVIK PRO KVALIFIKACI PILOT

4.1. Požadavky pro zařazení do výcviku:

1) věk minimálně 15 let, do 18 let se souhlasem zákonných zástupců,

4.2. Pozemní příprava

4.2.1. Seznámení s paraglidingem a motorovým paraglidingem

Žák musí být nejprve seznámen s možnými riziky při provozování paraglidingu a motorového paraglidingu. Musí být zdůrazněna nutnost dodržovat v průběhu výcviku, na zemi i ve vzduchu, všechny pokyny a nařízení instruktorů. Dále musí být žákovi vystaven osobní list a představeni všichni instruktoři, kteří budou výcvik provádět.

Podmínky splnění: Žáci znají rizika paraglidingu a motorového paraglidingu, vědí o existenci LAA ČR, byl jim vystaven osobní list a jsou schopni rozlišovat mezi instruktory a jinými účastníky provozu.

4.2.2. Seznámení s padákovým kluzákem

Instruktor seznámí žáky se základními částmi padákového kluzáku, pojmenuje je, vysvětlí jejich funkci. Vše při demonstraci na PK, na kterém bude prováděn vlastní výcvik.

Podmínky splnění: Žáci znají základní části PK a jejich funkci.

4.2.3. Seznámení s postrojem

Instruktor předvede žákům postroj, pojmenuje jeho části a vysvětlí jejich funkci. Prakticky předvede správné upnutí do postroje a jeho seřízení. Vysvětlí, jak působí seřízení jednotlivých  prvků postroje na start, let a přistání. Žáci si vyzkouší upnutí do postroje a jeho seřízení.
Instruktor předvede žákům hlavní části postroje: nožní popruhy, hlavní popruhy se závěsem pro karabiny, všechny přezky a regulační prvky, uchycení záložního padáku, ABS systém, křížové tahy (pokud je jimi postroj vybaven), speed systém a chránič páteře.

Podmínky splnění: Žáci jsou schopni se samostatně upnout do postroje a provést jeho seřízení.

4.2.4. Denní prohlídka a předletová kontrola

Instruktor seznámí žáky se zásadami kontroly technického stavu PK a postroje, zdůrazní její důležitost pro bezpečnost letu. Vysvětlí rozdíly mezi denní kontrolou a předletovou prohlídkou a co se při nich kontroluje.

Podmínky splnění: Žáci jsou schopni samostatně posoudit letuschopnost PK a technický stav postroje.

4.2.5. Pětibodová kontrola před startem

Instruktor vysvětlí důležitost této kontroly při každém pokusu o start. Zejména zdůrazní nutnost opakování kontroly počasí a volnosti prostoru bezprostředně před startem.

Postroj Upnutí do postroje (nožní popruhy, prsní popruh, křížové tahy, ramenní popruhy, kontrola uvolňovače záložního padáku, kontrola upnutí ochranné přilby, správné upnutí popruhů PK do karabin – nejsou-li přetočeny, zajištění karabin).
Šňůry Správné uchopení řidiček (šňůra řízení není omotána kolem popruhu PK), volnost šňůr (nespleteny do sebe, bez cizích předmětů, nezachyceny o terénní nerovnosti, rostliny nebo kameny).
Vrchlík Správné rozložení vrchlíku (volné plnicí otvory v náběžné hraně, osa rozloženého vrchlíku v ose větru).
Počasí Směr a rychlost větru, nebezpečné meteorologické vlivy (CB, oblačnost, situace i za pilotem).
Prostor Volnost letového prostoru.

Podmínky splnění: Žáci znají pětibodovou kontrolu a chápou její význam.

4.2.6. Záchranný systém

Instruktor seznámí žáky se zásadami použití záložního padáku, s jeho ošetřováním a údržbou.

Podmínky splnění: Žáci znají zásady použití a ošetřování záložního padáku.

4.2.7. Seznámení se základními aerodynamickými principy letu

Instruktor vysvětlí žákům základní aerodynamické pojmy.
Smyslem je zajistit, aby následující úlohy praktického letového výcviku byly prováděny až po vysvětlení alespoň té části předmětu aerodynamika, která umožňuje žákům pochopit souvislosti zásahů do řízení PK se změnami jeho chování.

Podmínky splnění: Žáci vědí, jak působí zásahy do řízení na padákový kluzák.

4.3. Letový výcvik

4.4. Posloupnost cvičení:

Letový výcvik lze zahájit až po splnění pozemní přípravy. Cvičení letového výcviku se plní postupně.

4.4.1. Nácvik ustavení vrchlíku do letové polohy – popředu

Max. rychlost větru 6 m/s

Cílem cvičení je naučit žáky zvednout vrchlík do letové polohy bez odpoutání pilota od země, kontrolu a udržení PK v letové poloze a přiměřené manévrování. Instruktor předvede žákům celý start včetně přípravy k němu. Poté jej rozebere teoreticky a upozorní na typické chyby při nácviku.

Podmínky splnění: Žák musí prokázat bezchybné ovládání PK v průběhu startu.

4.4.2. Nácvik ustavení vrchlíku do letové polohy – čelem ke kluzáku

Max. rychlost větru: 6 m/s

Cílem úlohy je naučit žáky zvednout vrchlík do letové polohy bez odpoutání pilota od země, kontrolu a udržení PK v letové poloze a přiměřené manévrování.
Instruktor předvede několikrát zdvižení vrchlíku nad hlavu a jeho položení na zem čelem ke kluzáku. Nácvik úlohy se žáky teoreticky rozebere. Upozorní žáky na převrácenou funkci rukou při ovládání PK. Je zakázáno učit žáky způsob startu, při kterém je nutno přehmatávat, pouštět a opětovně chytat řidičky.

Podmínky splnění: Žák je schopen ovládat PK v průběhu startu.

4.4.3. Nácvik startu s odpoutáním

Max rychlost větru 5 m/s.

Cílem cvičení je naučit žáky provádět odpoutání a přistání s PK. Instruktor se žáky teoreticky rozebere start kluzáku s odpoutáním pilota od země, krátký let a přistání. Seznámí žáky se třemi základními fázemi startu: 1. vytažení vrchlíku, 2. kontrola a korekce, 3. zrychlení a odpoutání. Upozorní na typické chyby žáků při nácviku. Poté sleduje pokusy žáků a okamžitě s nimi rozebírá chyby.

Podmínky splnění: Žák zná fáze startu a dokáže vzlétnout a přistát s PK.

4.4.4. Přímočarý let a zatáčky o 90° a 180°

Max. rychlost větru 5 m/s
Převýšení startu 30 – 250 m
Povinné vybavení rádiové spojení pro prvních 5 letů (dále podle individuálních schopností žáka), označení žáka stuhou.

Instruktor vysvětlí žákům způsob zatáčení PK, správnou koordinaci přenášení těžiště a zásahů do řízení, poukáže na působení větru na PK za letu. Žák provede vzlet a po odpoutání pilotuje kluzák směrem k přistávací ploše. Žák postupně manévruje zatáčkami do změny směru letu až o 180°.

Podmínky splnění: Žák je schopen samostatně provést vzlet, let a přistání, včetně manévrování zatáčkami o 180°.

HLAVA 5. MOTOROVÝ VÝCVIK PRO KVALIFIKACI PILOT

5.1. Požadavky pro zařazení do výcviku:

1) absolvování bezmotorového výcviku před zahájením letového výcviku,
2) platný lékařský posudek o zdravotní způsobilosti.

5.2. Posloupnost cvičení:

Letový výcvik a výcvik na motorovém trenažéru MPG je možno plnit až po absolvování pozemní přípravy. Cvičení letového výcviku a výcviku na motorovém trenažéru MPG je možno provádět souběžně.

5.3. Pozemní příprava

5.3.1. Konstrukce MPK

Instruktor seznámí žáky se základními částmi motorové části MPK a vysvětlí jejich funkci, význam a nároky na ně kladené z hlediska bezpečnosti provozu.

Podmínky splnění: Žáci znají konstrukci MPK, jsou schopni všechny části konstrukce pojmenovat, znají nároky na ně kladené z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti jejich funkce, znají způsoby seřízení v rozsahu běžné údržby pilotem a je jim jasná jejich funkce.

5.3.2. Vrtule – nebezpečí

Instruktor důrazně upozorní na všechna nebezpečí úrazu od vrtule jak pro pilota, tak pro jiné osoby a seznámí žáky s hlavními bezpečnostními zásadami.

Podmínky splnění: Žáci jsou si vědomi nebezpečí úrazu od vrtule a znají zásady bezpečnosti při provozu.

5.3.3. Zvláštnosti pilotáže MPK

Instruktor seznámí žáky s rozdíly mezi startem letem a přistáním PK a MPK. Zaměří se zejména na vzlet, ovlivnění letu reakčním momentem vrtule a náhlými změnami tahu, způsoby přistání, včetně přistání bez motoru (nouzové přistání). Dále instruktor vysvětlí žákům způsob přerušení vzletu MPK.

Podmínky splnění: Žáci si uvědomují rozdíly mezi letem PK a MPK.

5.3.4. Předletová prohlídka MPK a vedení záznamů v letadlové knize

Instruktor seznámí žáky s postupem prohlídky všech důležitých částí. Upozorní na nejčastější chyby, kterých se piloti v provozu dopouštějí. Instruktor vysvětlí žákovi vedení záznamů v letadlové knize.

Podmínky splnění: Žáci jsou schopni samostatně vykonat předletovou prohlídku a vést záznamy v letadlové knize.

5.3.5. Nácvik ustrojení do postroje PPG (usednutí do MPG) a nastartování pohonné jednotky

Instruktor celý proces předvede a vysvětlí, zároveň demonstruje bezpečnostní pravidla. Žák si vyzkouší ustrojení do postroje PPG nebo usednutí do sedačky MPG, nastartování pohonné jednotky a ovládání přípusti motoru. Vrchlík se k motorové části nepřipojuje! V průběhu cvičení musí být žák vybaven přilbou.

Podmínky splnění: Žák je schopen se samostatně ustrojit, nastartovat pohonnou jednotku a ovládat přípust motoru.

5.3.6. Nácvik ustavení vrchlíku PPG do letové polohy

Nácvik ustavení vrchlíku se provádí nejméně 10 x (5 x popředu a 5 x křížem) bez nastartované pohonné jednotky a nejméně 5x s nastartovanou pohonnou jednotkou. U MPG se toto cvičení neprovádí.
Cílem cvičení je naučit žáka ustavení vrchlíku do letové polohy, kontrolu, korekci a udržení vrchlíku v letové poloze a bezpečně přerušit start. Dále si žák musí uvědomovat rozdíly v ovládání řízení PK a MPK vzhledem k jiné výšce spojení vrchlíku a pohonné jednotky (postroje). V průběhu cvičení musí být žák vybaven přilbou.

Podmínky splnění: Žák musí prokázat ovládání PPG v průběhu startu a musí si uvědomovat rozdíly v ovládání řízení vzhledem k jiné výšce spojení vrchlíku a pohonné jednotky.

5.4. Výcvik na motorovém trenažéru MPG

5.4.1. Nácvik ovládání trenažéru MPG

Cílem cvičení je naučit žáka ovládání, rozjezd a řízení trenažéru. Před zahájením cvičení instruktor žákovi musí sdělit bezpečnostní pravidla. Vrchlík se k motorové části nepřipojuje!

Podmínky splnění: Žák je schopen ovládat trenažér MPG bez připojeného vrchlíku.

5.4.2. Nácvik ustavení vrchlíku MPG do letové polohy

Max. rychlost větru 5 m/s.

Cílem cvičení je naučit žáka ustavení vrchlíku do letové polohy, kontrolu, korekci a udržení vrchlíku v letové poloze a bezpečně přerušit start.

Podmínky splnění: Žák je schopen opakovaně ustavit vrchlík do letové polohy a ovládat vrchlík a trenažér MPG v průběhu startu.

5.4.3. Nácvik ovládání při vzletu a přistání

Max. rychlost větru 5 m/s.

Cílem cvičení je naučit žáka ovládání vrchlíku a trenažéru MPG během ustavení vrchlíku do letové polohy a akcelerace, ovládání za rozdílných rychlostí jízdy, dojezdu po přistání a položení vrchlíku po přistání. Instruktor žákovi vysvětlí, předvede a procvičí rozdílné ovládání během změny směru jízdy, za různých rychlostí větru včetně způsobu dojezdu za silného větru.

Podmínky splnění: Žák je schopen bezpečně ovládat vrchlík a trenažér MPK za různých rychlostí jízdy v přímém směru a ovládá manévr po přistání v silném větru.

5.4.4. Nácvik korekcí v průběhu startu

Max. rychlost větru 5 m/s.

Cílem cvičení je naučit žáka korekcím šikmého vyběhnutí vrchlíku v průběhu startu MPK podjížděním pod střed vrchlíku a řízením směru vrchlíku.

Podmínky splnění: Žák je schopen korigovat šikmé vyběhnutí vrchlíku se změnou směru o maximálně 15°ze zamýšleného směru vzletu.

5.5. Letový výcvik

5.5.1. Nácvik vzletu, letu po okruhu a přistání

Max. rychlost větru 5 m/s.
Výška letu max. 200 m AGL

Cílem cvičení je naučit žáka provádět vzlet, stoupání, let po okruhu, rozpočet na přistání a přistání. V průběhu letu manévruje žák pouze mírnými zatáčkami a během nich nemění nastavení přípusti.
Přistání se provádí s vypnutým motorem. Instruktor předvede a se žáky teoreticky rozebere celý let.
Upozorní na typické chyby žáků při nácviku.

Podmínky splnění: Žák je schopen provést bezpečně vzlet, let po okruhu a přistání.

5.5.2. Nácvik zatáček o malém náklonu

Max. rychlost větru 5 m/s.
Výška letu 50 – 300 m AGL

Cílem cvičení je naučit žáky manévrovat zatáčkami o náklonech do 30° s okamžitou změnou smyslu zatáčení. Instruktor předvede a se žáky teoreticky rozebere způsob uvedení MPK do zatáčky, provedení zatáčky a její vybrání. Upozorní na typické chyby žáků při nácviku.

Podmínky splnění: Žák je schopen provádět zatáčky o malém náklonu.

5.5.3. Nácvik nízkých průletů

Max. rychlost větru 5 m/s.
Výška letu 1 – 10 m AGL

Cílem cvičení je naučit žáky provádět nízký průlet pro kontrolu přistávací plochy v délce min. 100 m. Instruktor předvede a se žáky teoreticky rozebere celý let. Upozorní na typické chyby při nízkém průletu.

Podmínky splnění: Žák je schopen provést bezpečně nízký průlet.

5.5.4. Nácvik zatáček o velkém náklonu

Max. rychlost větru 5 m/s.
Výška letu 50 – 300 m AGL

Cílem cvičení je naučit žáky provádět zatáčky o velkých náklonech s využitím reakčního momentu vrtule a seznámit je s chováním MPK při změnách v nastavení přípusti v průběhu provádění zatáčky po reakčním momentu a proti reakčnímu momentu vrtule. Instruktor žákům manévry nejprve předvede a teoreticky rozebere. Upozorní na typické chyby během zatáček po a proti reakčnímu momentu vrtule.

Podmínky splnění: Žák je schopen provést bezpečně zatáčku o velkém náklonu.

5.5.5. Nácvik nouzového přistání

Max. rychlost větru 5 m/s.
Výška letu min. 150 m AGL pro vypnutí pohonné jednotky.

Cílem cvičení je naučit žáky provést nouzové přistání. Instruktor vysvětlí žákům zásady správného odhadu rozpočtu na přistání, určí bod a výšku vypnutí pohonné jednotky a vytýčí omezený prostor o rozměru 50 x 50 m. Poté žáci provádějí lety, při kterých se snaží pomocí zatáček rozpočet upravit tak, aby přistáli do omezeného prostoru.

Podmínky splnění: Žák je schopen provést bezpečně přistání s vypnutou pohonnou jednotkou do omezeného prostoru (max. 50 x 50 m).

HLAVA 6. ZKOUŠKA PRO ZÍSKÁNÍ KVALIFIKACE PILOT MPK

6.1. Zkoušku lze provést po ukončení bezmotorového a motorového výcviku. Platnost teoretické zkoušky je 90 dní. Po uplynutí platnosti je třeba teoretickou zkoušku opakovat. Zkoušku provádí inspektor provozu, jehož podíl nepřesáhl 50 % na praktickém výcviku.

6.1.1. Teorie

zkušebním testem schváleným hlavním inspektorem provozu. Výsledek teoretické zkoušky potvrdí inspektor provozu do osobního listu. V případě neúspěchu je možné ji opakovat nejdříve po 14 dnech.

6.1.2. Praxe

Max. rychlost větru 5 m/s.
Výška letu min. 150 m AGL po trati, jinak určí přezkušující inspektor

Inspektor zadá přezkušovanému žákovi trať letu a vytýčí omezený prostor 50 x 50 m. Přezkušovaný žák se samostatně připraví k letu, provede start, stoupání do výšky min. 150 m AGL, osmičku s malým náklonem, osmičku s velkým náklonem, průlet nad přistávací plochou ve výšce 1 – 3 m AGL, po té nastoupá do výšky min. 150 m AGL, vypne pohonnou jednotku a přistane do omezeného prostoru.

6.2. Podmínka splnění: Hodnocení 1 až 3 nebo „prospěl“ v praktické části zkoušky, v teoretické části dosažený předepsaný počet bodů.

HLAVA 7. VÝCVIK PRO KVALIFIKACI INSTRUKTOR

7.1. Požadavky pro zařazení do výcviku

1) věk minimálně 21 let,
2) kvalifikace MPK s praxí na PPG i MPG,
3) platná kvalifikace MPK min. 2 roky nebo platná kvalifikace MPK min. 1 rok a instruktor PL,
4) nálet minimálně 200 hodin,
5) úspěšné přezkoušení z teoretických znalostí a ověření praktických dovedností,
6) znalost českého jazyka slovem i písmem

7.2. Přezkoušení z teoretických znalostí před zařazením do výcviku

Přezkoušení z teoretických znalostí se provádí zkušebním testem schváleným hlavním inspektorem provozu MPK.
Podmínka splnění: dosažení předepsaného počtu bodů.

7.3. Ověření praktických dovedností před zařazením do výcviku

Ověření praktických dovedností v rozsahu zkoušky kvalifikace pilot MPK provádí hlavní inspektor provozu nebo jím pověřený inspektor provozu MPK.
Podmínka splnění: Hodnocení 1 až 2 ve všech hodnocených ukazatelích.

7.4. Držiteli kvalifikace instruktor PL je možné na základě posouzení znalostí a schopností žadatele rozhodnutím hlavního inspektora provozu zkrátit rozsah výcviku.

7.5. Osnova výcviku kvalifikace instruktor

7.6. Teoretické školení

Teoretické školení organizuje hlavní inspektor provozu a provádí jej osoby s kvalifikací v daném oboru.

7.6.1. Osnova teoretického školení

1) Aerodynamika
2) Meteorologie
3) Konstrukce MPK, materiály a technologie výroby PK
4) Letecká navigace
5) Nouzové postupy
6) Předpisy
7) Zdravověda
8) Základy didaktiky a metodiky
9) Výklad práce s osnovou MPL 3
10) Nácvik ukázek cvičení dle MPL 3

7.7. Praxe instruktora

V průběhu praxe instruktor ve výcviku provede výcvik minimálně 3 žáků kvalifikace pilot MPK s podílem na praktickém a teoretickém výcviku alespoň po 50% u střediska pilotního výcviku nebo inspektora provozu. Výběr střediska pilotního výcviku nebo inspektora provozu podléhá předchozímu schválení hlavním inspektorem provozu.
Praxe instruktora musí probíhat pod dozorem a za přítomnosti inspektora provozu nebo instruktora s min. dvouletou praxí.
Praxi hodnotí příslušný inspektor provozu záznamem do osobního listu.
Podmínka splnění praxe:

Hodnocení „prospěl“ ve všech kritériích:

1) účast na výcviku,
2) úroveň znalostí teorie,
3) úroveň znalostí praxe,
4) pedagogické schopnosti.

7.8. Zkouška pro získání kvalifikace instruktor

Zkoušku lze provést po úspěšném ukončení praxe instruktora. Platnost teoretické zkoušky a zkoušky didaktických schopností je 90 dní. Po uplynutí platnosti je třeba zkoušku opakovat. Zkoušku provádí zkušební komise složená ze 3 inspektorů provozu MPK stanovená hlavním inspektorem provozu MPK.
Výsledky zkoušky zaznamená do osobního listu.

7.8.1. Teorie

Ústní zkouškou před zkušební komisí. Ta zadá přezkušovanému otázky pokrývající předměty okruhů požadovaných znalostí kvalifikace pilot MPK. V případě neúspěchu je možné zkoušku opakovat nejdříve po 14 dnech.

7.8.2. Didaktické schopnosti

Zkušební komise zadá nejméně 2 cvičení z motorového výcviku pro kvalifikaci pilot. Přezkušovaný názorně předvede ukázky cvičení dle MPL 3. V případě neúspěchu je možné zkoušku opakovat nejdříve po 14 dnech.

7.8.3. Praxe

Zkušební komise zadá přezkušovanému trať letu a úkoly. Zkouška musí obsahovat minimálně následující hodnocené prvky: předletová prohlídka a příprava k letu, start, osmičku s malým náklonem, osmičku s velkým náklonem, nízké průlety ve výšce 0,5 – 1,5 m AGL, přistání s vypnutou pohonnou jednotkou z výšky min. 150 m AGL do omezeného prostoru max. 25 x 25 m.

7.9. Podmínka splnění: Hodnocení 1 až 2 nebo „prospěl“ ve všech hodnocených ukazatelích.

7.10. Kvalifikaci instruktor přiznává hlavní inspektor provozu MPK na základě splnění všech požadavků a hodnocení zkušební komise.

HLAVA 8. VÝCVIK PRO KVALIFIKACI PPG T

8.1. Požadavky pro zařazení do výcviku

1) věk nejméně 17 let, do 18 let se souhlasem zákonných zástupců,
2) platná kvalifikace MPK s praxí PPG min. 2 roky,
3) nálet minimálně 150 hodin.

8.2. Osnova výcviku kvalifikace PPG T

8.3. Teoretická příprava probíhá v průběhu výcviku a je v rozsahu přípravy kvalifikace pilot.

8.4. Výcvik může provádět instruktor s kvalifikací PPG T; v roli pasažéra při výcviku může být pilot s kvalifikací minimálně pilot PL nebo pilot MPK.

8.5. V průběhu letového výcviku musí být zajištěno nejméně jednosměrné radiové spojení ve směru instruktor – žák.

8.6. Držiteli kvalifikace instruktor nebo pilot PL T může příslušný instruktor zkrátit pozemní přípravu a letový výcvik dle znalostí a dovedností žáka. O přiznaných úlevách provede zápis do osobního listu.

8.7. Pozemní příprava

8.7.1. Seznámení s tandemovým létáním

Cílem úlohy je seznámit pilota s odlišností letů s tandemovým a jednomístným PPG s ohledem na svoji a pasažérovu bezpečnost.

Podmínky splnění: Pilot zná odlišnosti letu s jednomístným a tandemovým PPG a uvědomuje si svojí odpovědnost za bezpečnost pasažéra.

8.8. Letový výcvik

8.8.1. Nácvik ustavení vrchlíku PPG do letové polohy

Povinné vybavení: dvoumístný PPG, tandemový PK

Nácvik ustavení vrchlíku se provádí nejméně 10 x (5x popředu a 5x křížem) bez nastartované pohonné jednotky. Cílem úlohy je naučit pilota zvednout vrchlík do letové polohy s ohledem na bezpečnost pasažéra. Pilot musí být seznámen se změnou polohy řízení vzhledem k délce použitých tandemových vidlic. Pilot cvičí úlohy bez odpoutání od země a zaměřuje se na kontrolu a udržení PK v letové poloze a na přiměřené manévrování. Pilot musí být předem seznámen se způsobem přerušení startu v kterékoliv fázi.

Podmínky splnění: Pilot musí prokázat bezchybné ovládání PK v průběhu startu s pasažérem a s ohledem jeho bezpečnost. Pilot dokáže přerušit start v kterékoliv jeho fázi.

8.8.2. Nácvik startu s odpoutáním

Max. rychlost větru: 5 m/s
Povinné vybavení: dvoumístný PPG.

Cílem úlohy je naučit pilota start s odpoutáním a přistání s ohledem na bezpečnost pasažéra. Instruktor předem vysvětlí průběh startu a přistání s dvoumístným PPG.

Podmínky splnění: Pilot dokáže bezpečně vzlétnout a přistát s pasažérem a s ohledem na jeho bezpečnost.

8.8.3. Nácvik přistání do omezeného prostoru

Výška letu 150 – 200 m AGL
Povinné vybavení: dvoumístný PPG.

Cílem je nácvik ovládání PPG s ohledem na různé zatížení PK a nácvik rozpočtu a bezpečného přistání s vypnutou pohonnou jednotkou do omezeného prostoru o velikosti max. 50 x 50 m. Pilot vypne pohonnou jednotku ve výšce minimálně 150 m AGL. Instruktor předem seznámí pilota s rozdílným chováním PK při různé vzletové hmotnosti.

Podmínky splnění: Pilot dokáže bezpečně ovládat PPG v průběhu přistávacího manévru a přistát do omezeného prostoru s pasažérem a s ohledem na jeho bezpečnost.

8.9. Zkouška pro získání kvalifikace pilot PPG T

8.9.1. Teorie

zkušebním testem schváleným hlavním inspektorem provozu. Výsledek teoretické zkoušky potvrdí inspektor provozu do osobního listu. Teoretická část předchází praktické. V případě neúspěchu je možné ji opakovat nejdříve po 14 dnech.

8.9.2. Praxe

Provádí inspektor s kvalifikací PPG T. Přezkušovací let se provádí na dvoumístném PPG, kdy v roli pasažéra je přezkušující inspektor nebo jím pověřená osoba s kvalifikací min. pilot PPG nebo MPG. Obsah letu stanoví přezkušující inspektor. Zkouška musí obsahovat minimálně následující hodnocené prvky: příprava k letu a poučení pasažéra, start, přistání s vypnutou pohonnou jednotkou z výšky min. 150 m AGL do omezeného prostoru max. 50 x 50 m.

HLAVA 9. VÝCVIK PRO KVALIFIKACI ZKUŠEBNÍ PILOT MPK

9.1. Požadavky pro zařazení do výcviku:

1) věk nejméně 18 let,
2) platná kvalifikace MPK s praxí na PPG i MPG min. 2 roky,
3) nálet minimálně 200 hodin.

9.2. Osnova výcviku kvalifikace zkušební pilot MPK

9.3. Výcvik kvalifikace provádí hlavní inspektor provozu nebo jím pověřený inspektor provozu.

9.4. Teoretická příprava

1) Aerodynamika
2) Konstrukce MPK
3) Provedení zkušebního letu

9.5. Letový výcvik

9.5.1. Nácvik zkušebního letu

Max. rychlost větru: 5 m/s

Cílem úlohy je seznámit pilota se správným provedením prvků zkušebního letu, vyhodnotit letové vlastnosti a výkony MPK a vyplnit záletový protokol MPK.
Pilot provádí cvičení na nejméně dvou MPK odlišných letových vlastností.

Podmínky splnění: Pilot dokáže bezpečně provést zkušební let a vyhodnotit výkony a vlastnosti MPK a je schopen správně vyplnit záletový protokol MPK. Pilot je schopen systematického ověřování vlastností a výkonů MPK dle jednotlivých požadavků záletového protokolu na neznámém typu bez předchozího přeškolení.

9.5.2. Přezkušovací let

Max. rychlost větru: 5 m/s

Pilot samostatně provede a zhodnotí všechny prvky zkušebního letu a vyplní zkušební protokol.
Přezkoušení provádí hlavní inspektor provozu nebo jím pověřený inspektor provozu.

HLAVA 10. VÝCVIK PRO KVALIFIKACI VYSAZOVAČ

10.1. Požadavky pro zařazení do výcviku:

1) nálet minimálně 100 hodin s dvoumístnými MPK.

10.2. Osnova výcviku kvalifikace vysazovač

10.3. Výcvik kvalifikace provádí hlavní inspektor provozu nebo inspektor provozu s kvalifikací vysazovač.

10.4. Při letovém výcviku a praktické zkoušce pro získání kvalifikace vysazovač je vysazován parašutista kategorie C a vyšší.

10.5. Teoretická příprava

1) Technika pilotáže při provádění výsadků,
2) povinnosti vysazovače,
3) způsob provádění výsadku,
4) výpočet bodu vysazení,
5) řešení zvláštních případů za letu,
6) používané signály a součinnost posádky letounu.

10.6. Letový výcvik

10.6.1. Cvičný let k nácviku techniky pilotáže při provádění výsadků

Výška výsadku min. 700 m AGL

Cílem cvičení je naučit pilota provádění výsadků. Provedení letu: nastoupání výšky výsadku, odhoz zaměřovací stuhy, nácvik náletu na výsadek, nácvik okruhů mezi jednotlivými výsadky, výsadek.

Podmínky splnění: Pilot dokáže bezpečně provést výsadek parašutisty.

10.7. Zkouška pro získání kvalifikace vysazovač

10.7.1. Teorie

Provádí příslušný inspektor parašutismu. Výsledek teoretické zkoušky potvrdí inspektor provozu do osobního listu. Teoretická část předchází praktické. V případě neúspěchu je možné ji opakovat nejdříve po 14 dnech.

10.7.2. Praxe

Přezkušovací let se provádí na dvoumístném MPK, kdy pilot s parašutistou vystoupá do výšky min. 700 m AGL a provede výsadek. Přezkušovací let hodnotí komise složená z hlavního inspektora provozu nebo inspektora provozu s kvalifikací vysazovač a příslušného inspektora parašutismu.

HLAVA 11. OSOBNÍ LISTY

11.1. Osobní list kvalifikace pilot

11.2. Osobní list ostatních kvalifikací MPK