BAL 1

Obsah

HLAVA 1 – DEFINICE A ZKRATKY
HLAVA 2 – APLIKACE PRAVIDEL PROVOZU BAL
HLAVA 3 – VŠEOBECNÁ PRAVIDLA
HLAVA 4 – PODMÍNKY LETŮ VE VZDUŠNÉM PROSTORU ČESKÉ REPUBLIKY

HLAVA 1 – DEFINICE A ZKRATKY

Balon (BAL – Balon)

Je letadlo lehčí než vzduch bez strojního pohonu.

Bezpečná výška

Je výška po vzletu balonu, kterou musí dosáhnout tak, aby balon nenarazil do nějaké překážky v dráze letu, minimálně 5 metrů nad překážkou. Tento minimální odstup od překážek na trati musí balon udržovat během celé doby letu až do přistání.

Cestovní hladina

Hladina dodržovaná letadlem během značné části letu.

Další osoba na palubě SLZ

Za další osobu na palubě SLZ se považuje osoba bez příslušné letecké kvalifikace.

Dohlednost (VIS – Visibility)

Pro letecké účely je za dohlednost považována větší z:

1. největší vzdálenosti, na kterou je možno spolehlivě vidět a rozeznat na světlém pozadí černý předmět vhodných rozměrů, umístěný u země; a

2. největší vzdálenosti, na kterou je možno spolehlivě rozeznat na neosvětleném pozadí světla o svítivosti přibližně 1000 cd.

Hladina

Všeobecný výraz používaný k vyjádření vertikální polohy letadla znamenající buď výšku, nadmořskou výšku nebo letovou hladinu.

Informace o provozu

Informace vydaná stanovištěm letových provozních služeb, kterou se pilot upozorňuje na jiný známý nebo pozorovaný letový provoz, který se může nacházet v blízkosti polohy letadla nebo jeho zamýšlené trati a která má pilotovi pomoci vyhnout se srážce.

Koncová řízená oblast (TMA – Terminal control area, dříve Terminal Manoeuvering Area)

Řízená oblast ustanovená obvykle v místech, kde se tratě letových provozních služeb sbíhají v blízkosti jednoho nebo více hlavních letišť.

Kurz

Směr, do něhož směřuje podélná osa letadla, vyjádřený ve stupních od severu (zeměpisného, magnetického, kompasového nebo síťového).

Let za viditelnosti, let VFR (VFR – Visual Flight Rules)

Let prováděný v souladu s pravidly pro let za viditelnosti.

Letadlo

Zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu.

Poznámka:   Výraz „letadlo“ používaný v kontextu tohoto předpisu může mít také význam pilot, velitel letadla, letadlo nebo let.

Letecká informační příručka (AIP – Aeronautical Information Publication)

Příručka vydaná státem nebo pověřenou organizací, obsahují letecké informace trvalého charakteru, důležité pro letecký provoz.

Letiště

Vymezená plocha na zemi nebo na vodě (včetně budov, zařízení a vybavení), určená buď zcela, nebo z části pro přílety, odlety a pozemní pohyby letadel.

Letištní provozní zóna (ATZ – Aerodrome Traffic Zone)

Vymezený vzdušný prostor, který slouží k ochraně letištního provozu.

Poznámka:   Letištní provozní zóna je zřízena na letištích, kde není poskytována služba řízení letového provozu. Je vymezena horizontálně kružnicí (nebo její částí) o poloměru 3 NM (5,5 km) od vztažného bodu letiště a vertikálně zemským povrchem a nadmořskou výškou 4000 ft (1200 m). Zasahuje-li vertikálně nebo horizontálně do takto vymezeného prostoru vzdušný prostor třídy C nebo D nebo zakázaný prostor, tvoří hranice ATZ hranice těchto prostorů.

Letištní letová informační služba (AFIS – Aerodrome Flight Information Service)

Letová informační služba na stanoveném letišti poskytovaná pro bezpečné a účinné provádění letištního provozu.

Letová informační služba (FIS – Flight Information Service)

Proces řízení letového provozu se formálně skládá z letové informační služby FIS (představující zejména navigační služby) a pohotovostní služby.

Letecká informační služba

Služba úřadu Řízení letového provozu zajišťující tok informací nezbytných pro bezpečnost, pravidelnost a hospodárnost mezinárodního a vnitrostátního letového provozu. Vydává mapy, AIP, VFR příručku, předpisy a jejich změny,  zprávy NOTAM, provozuje informační portál www.aisview.cz

Letová dohlednost

Dohlednost dopředu z kabiny letadla za letu.

Letová hladina (FL – Flight Level)

Hladina konstantního atmosférického tlaku, vztažená ke stanovenému základnímu údaji tlaku 1013,25 hektopascalů [hPa] a oddělená od ostatních takových hladin stanovenými tlakovými intervaly.

Poznámka: Tlakoměrný výškoměr je kalibrován podle standardní atmosféry: když je nastaven na QNH, ukazuje nadmořskou výšku; když je nastaven na QFE, ukazuje výšku nad referenčním bodem QFE; když je nastaven na tlak 1013,25 hektopascalů (hPa) může být použit k indikaci letových hladin. Výrazy „výška“ a „nadmořská výška“, které jsou použity v Poznámce 1, se vztahují k tlakovým a nikoliv ke geometrickým výškám nad terénem či nad mořem.

Letová informační oblast (FIR – Flight Information Region)

Celý vzdušný prostor České republiky je pro potřeby letectví nazvaný „FIR Praha“. Větší státy mohou mít svůj vzdušný prostor rozdělený na více oblastí FIR.

Letové povolení

Oprávnění vydané veliteli letadla provést let nebo v letu pokračovat za podmínek určených stanovištěm řízení letového provozu.

Poznámka 1: Výraz “letové povolení” se obvykle zkracuje na “povolení”, použije-li se v příslušných souvislostech.

Poznámka 2: Zkrácenému výrazu “povolení” může předcházet “pojíždění”, “vzletu”, “odletu”, “traťové”, “přiblížení” nebo “přistání”, k označení příslušné části letu, ke které se povolení vztahuje.

Letový plán

Předepsané informace vztahující se k zamýšlenému letu letadla nebo jeho části poskytované stanovištím řízení letového provozu.

Letuschopnost

Je vlastnost balonu bezpečně plnit svoje funkce od vzletu do přistání.

Letadlo lehčí než vzduch

Je balon nebo vzducholoď. Let je zajištěn díky vztlakové síle odvozené od plynové náplně.

Maximální vzletová hmotnost (MTOW – Maximum Take-Off Mass nebo MTOW – Maximum Take-Off Weight)

Největší hmotnost, při které letadlo vyhovuje předpisům pro letovou způsobilost.

Meteorologické podmínky pro let za viditelnosti (VMC – Visual Meteorological Conditions)

Meteorologické podmínky vyjádřené dohledností, vzdáleností od oblačnosti a výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy, které jsou stejné nebo lepší než předepsaná minima.

Majitel

Osoba vykonávající vlastnická práva s odpovědností za provoz a údržbu balonu.

Nadmořská výška (ALT – Altitude)

Vertikální vzdálenost hladiny, bodu nebo předmětu považovaného za bod, měřená od střední hladiny moře (MSL – Mean Sea Level).

Naviják

Naviják nebo odviják pro vleky PK/ZK. Je to pozemní pomocný prostředek, který umožňuje vzlet vlečeného PK/ZK pomocí síly přenášené na PK/ZK tažným lanem.

Nebezpečný prostor

Vzdušný prostor vymezených rozměrů, ve kterém mohou v určité době probíhat činnosti nebezpečné pro let letadla.

Neřízené letiště

Letiště, na kterém se neposkytuje služba řízení ATC (ŘLP).

Noc

Doba mezi koncem občanského soumraku a začátkem občanského svítání nebo jiný podobný časový úsek mezi západem a východem slunce, který může stanovit příslušný úřad.

Poznámka:   Občanský soumrak končí večer, když střed slunečního disku je 6 stupňů pod horizontem a občanské svítání začíná ráno, když je střed slunečního disku 6 stupňů pod horizontem.

Omezený prostor

Vzdušný prostor vymezených rozměrů nad pozemními prostory nebo mezinárodními vodami státu, ve kterém je let letadla omezen v souladu se stanovenými podmínkami.

Pilot

Pilot sportovního létajícího zařízení je osoba, která je držitelem platného pilotního průkazu a sportovní létající zařízení řídí.

Platná mapa

Platná mapa je mapa obsahující platné letecké informace.

Provozovatel

Osoba nebo společnost, která je odpovědná za provoz balonu, může jím být i majitel.

Převodní nadmořská výška (TA – Transition Altitude)

Výška, ve které nebo pod níž se lety letadel řídí v nadmořských výškách.

Převodní hladina (TRL – Transition Level)

Je nejnižší použitelná letová hladina nad nadmořskou výškou 5000 ft AMSL.

Přízemní dohlednost

Dohlednost na letišti hlášená oprávněným pozorovatelem nebo automatickými systémy.

Řízená oblast (CTA – Control Area)

Řízený vzdušný prostor sahající nahoru od stanovené výšky nad zemí.

Řízená letiště

Letiště, na kterém je letištnímu provozu poskytována služba řízení letového provozu.

Poznámka:   Výraz “řízené letiště” naznačuje, že letištnímu provozu se poskytuje služba řízení letového provozu. To však nemusí nutně znamenat existenci řízeného okrsku.

Řízený let

Jakýkoliv let, který je předmětem letového povolení.

Řízený okrsek (CTR – Control Zone)

Řízený vzdušný prostor, sahající od povrchu země do stanovené výšky.

Řízený vzdušný prostor

Vymezený vzdušný prostor, ve kterém se poskytuje služba řízení letového provozu v souladu s klasifikací vzdušného prostoru.

Stanoviště AFIS (AFIS – Aerodrome Flight Information Service)

Stanoviště, které poskytuje letištní letovou informační a pohotovostní službu na neřízeném letišti a v ATZ.

Sportovní létající zařízení (SLZ)

Je maximálně dvoumístné letadlo nebo sportovní padák, určené k létání pro vlastní potřebu nebo potřebu jiných osob za účelem rekreace, individuální osobní dopravy, sportu nebo výcviku pilotů, které není uskutečňováno za účelem dosažení zisku, s výjimkou výcviku pilotů, letů závěsných a padákových kluzáků s pasažérem a seskoků sportovních padáků s pasažérem.

Druhy sportovního létajícího zařízení jsou zejména:

a. ultralehký kluzák – UK
b. ultralehký letoun – ULL
c. motorový padákový kluzák – MPK
d. ultralehký vrtulník – ULH
e. ultralehký motorový vírník – ULV
f. motorový závěsný kluzák – MZK
g. závěsný kluzák – ZK
h. padákový kluzák – PK
i. sportovní padák – P
j. ultralehký balon – UB

Tlaková nadmořská výška

Atmosférický tlak vyjádřený nadmořskou výškou, která odpovídá tomuto tlaku ve standardní atmosféře.

Trať

Průmět dráhy letu letadla na povrch země, jehož směr se v kterémkoliv bodě obvykle vyjadřuje ve stupních, měřených od severu (zeměpisného, magnetického nebo síťového).

Údržba

Činnost majitele, servisních organizací a techniků k zajištění letuschopnosti balonu.

Ultralehký balon

Ultralehký balon je maximálně dvoumístné bezmotorové letadlo lehčí vzduchu s maximálním konstrukčním objemem nepřesahujícím 1200 m³ v případě horkého vzduchu a 400 m³ v případě jiného nosného plynu.

Ultralehká vzducholoď

Ultralehká vzducholoď je maximálně dvoumístné motorové letadlo lehčí vzduchu s maximálním konstrukčním objemem nepřesahujícím 1200 m³ v případě horkého vzduchu a 400 m³ v případě jiného nosného plynu.

Velitel letadla

Pilot určený provozovatelem nebo, v případě všeobecného letectví, vlastníkem k velení a pověřený provedením bezpečného letu.

Vzducholoď

Je letadlo lehčí než vzduch se strojním pohonem.

Výška

Vertikální vzdálenost hladiny, bodu nebo předmětu považovaného za bod, měřená od stanovené roviny.

Zákazaný prostor

Vzdušný prostor vymezených rozměrů nad pozemními prostory nebo nad teritoriálními vodami státu, ve kterém jsou lety letadel zakázány.

Použité zkratky:

HLAVA 2 – APLIKACE PRAVIDEL PROVOZU BAL

2.1. Pravidla provozu BAL 1 jsou závazná pro každého, kdo užívá UB na území ČR.

2.2. Odpovědost za dodržování pravidel provozu balonu

2.2.1.   Velitel letadla, bez ohledu na to, ať už řídí balon či nikoli, odpovídá za daný let v souladu s pravidly létání, vyjma případů, kdy se smí odchýlit od těchto pravidel za absolutně̌ nezbytných okolností v zájmu bezpečnosti.

2.2.2.   Předletová příprava Před zahájením letu je pilot povinen seznámit se se všemi dostupnými informacemi, které se týkají zamýšleného letu.

2.3. Povinnosti pilota

a. Dodržovat ustanovení předpisů a postupů, vztahujících se k provozu letadel, rozdělení vzdušného prostoru a pravidel létání.

b. Znát provozní a technická data balonu a jeho provozní omezení a v provozu je dodržovat,

c. Znát technický stav balonu,

d. Provádět předletovou prohlídky a používat letuschopný balon,

e. informovat majitele o nutnosti provést údržbu balonu.

2.3.1.   Pilot nebo pilot žák je povinen při provozu sportovního létajícího zařízení dbát pokynů inspektora provozu, inspektora techniky nebo osob vykonávajících státní dozor podle zákona a na jejich vyžádání předložit doklady stanovené pro provoz balonu.

2.3.2.   V případě̌ nehody, při níž došlo k těžkému zranění nebo smrti některé osoby nebo k podstatnému poškození balonu nebo majetku, je pilot odpovědný za podání zprávy nejrychlejší možnou cestou nejbližšímu příslušnému úřadu nebo orgánu.

2.4. Bezprostředně před letem, za letu a bezprostředně po ukončení letu je pilot nebo pilot žák povinen mít u sebe tyto platné doklady:

a. Průkaz totožnosti,

b. pilotní průkaz nebo doklad žáka,

c. platný technický průkaz,

d. certifikát o pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem (dále jen „pojištění odpovědnosti“).

2.5. Pravomoc velitele letadla

Velitel letadla má právo rozhodnout s konečnou platností o provedení letu.

2.6. Neschopnost řídit balon

Pilot nesmí zahájit let, je-li jeho schopnost snížena zejména vlivem alkoholického nápoje, omamného prostředku, léku, únavou, nevolností, úrazem nebo nemocí. Před letem a v průběhu letu je pilotu a členům posádky zakázáno požívání alkoholických nápojů̊, omamných prostředků̊, léků snižujících schopnost výkonu funkce člena posádky.

2.7. Povinnosti majitele balonu

Majitel balonu je odpovědný dodržování postupů údržby balonu a jeho pojištění.

2.8. Povinnosti provozovatele

Připustit do provozu jen letuschopné balony a svěřit je jen pilotům, kteří mají odpovídající kvalifikaci.

HLAVA 3 – VŠEOBECNÁ PRAVIDLA

3.1. Předletová příprava

Předletovou přípravu provádí pilot před každým vzletem. Účelem předletové přípravy je zjištění potřebných informací o stavu balonu a jeho dokumentace, o vzdušném prostoru, ve kterém hodlá let provést, geografický rozbor místa a váhový rozbor a tak, aby neohrozil zdraví, život, majetek nebo nenarušil vzdušný prostor bez povolení ATC (ŘLP).

3.2. Vzlet

Vzlet musí být proveden:

a. z místa, které umožní dostatečné podmínky pro bezpečnou přípravu a naplnění balonu, překážky byly dostatečně daleko, aby bylo možné dosáhnout bezpečné výšky s ohledem rychlost větru a možnosti stoupání balonu,
b. tak, aby bylo možné dosáhnout místa pro přistání a pilot musí plánovat trať i s ohledem na možnost přistání,
c. s případným povolením ATC (ŘLP),
d. s ohledem na meteorologickou předpověď na celou dobu letu.

3.3. Vlastní let

Vlastní let se smí provádět v souladu s Pravidly pro létání, Letovou příručkou a je-li požadováno i povolení ATC (ŘLP) (má-li balon požadované přístrojové vybavení) za podmínek VMC.

3.4. Zakázané, nebezpečné a omezené prostory, řízený prostor

Balony nesmí letět v zakázaném, nebo omezeném prostoru, který byl řádně publikován, s výjimkou dodržení podmínek omezení nebo se souhlasem státu, nad jehož územím jsou tyto prostory zřízeny.

V řízeném prostoru smí balon letět pouze za souhlasu za ATC (ŘLP) a s příslušným vybavením.

3.5. Vyhýbaní se na trati

Na trati má balon přednost před ostatními letadly.

3.6. Přistání

Místo pro přistání volí pilot již před vzletem s ohledem na zásobu paliva a orografii terénu. Po přistání musí zůstat v letových lahvích palivo ještě na 15 minut letu. Pokud během letu pilot zjistí, že plánovaná a skutečná trať se od sebe liší, vybere náhradní místo pro přistání.

Přistávací manévr provede pilot s ohledem na rychlost větru a překážky před místem přistání. Prostor by měl umožnit zastavení balonu a klidné vypuštění plynu z obalu.

3.7. Odpovědnost za provedení letu

Pilot má plnou odpovědnost za provedení letu včetně toho, že má kompletní dokumentaci k balonu, balon je letuschopný, pojištěný, byla provedena veškerá nařízená údržba, má případná povolení ATC (ŘLP) a posádka i obsluha balonu byli řádně poučeni.

3.8. Postup při letecké nehodě

3.8.1. Piloti, kteří se stali účastníky mimořádné letecké události, jakož i druhé osoby, které jsou účastníky letového provozu, pokud jim to umožní okolnosti a zdravotní stav, jsou povinni učinit neprodleně následující opatření:

a) k záchraně životů, zdraví posádky a všech ostatních osob,
b) k záchraně materiálu a majetku,
c) k zajištění svědků dokumentace, vztahující se k události
d) k zabezpečení trosek před dalším poškozením neodbornou manipulací, zcizením apod.

3.8.2. Piloti, kteří se stali účastníky mimořádné letecké události nebo se o ní dozvěděli, jsou povinni o ní uvědomit příslušné orgány zabývající se šetřením mimořádných leteckých událostí.

HLAVA 4 – PODMÍNKY LETŮ VE VZDUŠNÉM PROSTOR ČESKÉ REPUBLIKY

4.1. Minima VMC dohlednosti a vzdálenosti od oblačnosti

S výjimkou zvláštních letů VFR se lety VFR musí provádět tak, aby letadlo/SLZ letělo při stejné nebo větší dohlednosti a vzdálenosti od oblaků než je stanoveno v tabulce:

4.2. Lety balonu mohou být prováděny pouze ve dne, tj. v době mezi začátkem občanského svítání a koncem občanského soumraku nebo v jiném podobném časovém úseku, který může určit příslušný úřad.

4.3. Výšky letu

S výjimkou vzletu a přistání nebo s výjimkou povolení vydaného příslušným úřadem nesmí být let VFR prováděn:

a. nad hustě zastavenými místy (města, vesnice a jiná obydlená místa) nebo nad shromážděním osob na volném prostranství ve výšce nižší než 300 m (1000 ft)
b. kdekoli jinde minimálně v bezpečné výšce.

4.4. Lety VFR, které jsou prováděny po tratích nebo uvnitř řízených prostorů, nebo do těchto prostorů směřují, musí nepřetržitě sledovat hlasovou komunikace letadlo – země na příslušném komunikačním kmitočtu stanoviště letových provozních služeb, které poskytuje letovou informační službu, a hlásit mu svou polohu dle potřeby.

4.5. Lety VFR musí být prováděny za stálé viditelnosti země, kdy je možné provádět let podle srovnávací navigace. Let nad oblačností mimo vzdušný prostor třídy G může být proveden, není-li termika nebo bouřka.

4.6. Zvláštní lety VFR

Zvláštní let VFR je let VFR, kterému ŘLP vydalo povolení k letu v řízeném okrsku (CTR) v meteorologických podmínkách (VMC) horších nežli podmínky pro normální lety VFR, ale při dodržení následujících snížených limitů:

a. 1) let je prováděn mimo oblačnost a za dohlednosti země;
b. 2) letová dohlednost není menší než 1 500 m nebo u vrtulníků 800 m;
c. 3) let je prováděn indikovanou rychlostí maximálně 260 km/h, která poskytne přiměřenou možnost spatřit jiný provoz nebo překážky v čase, který dovolí vyhnout se srážce.

4.7. Postupy pro nastavení výškoměru

4.7.1. Všeobecně

4.7.1.1. Tyto postupy se vztahují na všechny lety. Výjimky a podmínky mohou být stanoveny příslušným stanovištěm ATC (ŘLP).

4.7.1.2. Tyto postupy popisují metodu zajišťování příslušného vertikálního rozstupu mezi letadly a zajištění požadované vzdálenosti od terénu během všech fází letu. Tato metoda je založena na následujících ustanoveních:

4.7.2. Převodní nadmořská výška

Převodní nadmořská výška je nadmořská výška, ve které nebo pod níž se vertikální poloha letadla řídí nadmořskými výškami. Převodní nadmořská výška v celém FIR Praha je 5000 ft (1500 m) AMSL. Mimo TMA v horských oblastech, kde je terén vyšší než 4000 ft (1200 m) AMSL a kde se převodní nadmořská výška zvyšuje na nadmořskou výšku, která odpovídá výšce 1000 ft (300 m) AGL.

4.7.3. Převodní hladina

Převodní hladina je nejnižší použitelná letová hladina nad převodní nadmořskou výškou 5000 ft AMSL. Mimo TMA v horských oblastech, kde je terén vyšší než 4000 ft (1200 m) AMSL a kde je převodní hladinou pro všechny lety VFR a pro lety IFR letící mimo tratě ATS nejbližší vyšší letová hladina nad výškou 1000 ft (300m) AGL.

4.7.4. Převodní vrstva

Vzdušný prostor mezi převodní nadmořskou výškou a převodní hladinou se nazývá převodní vrstva. Horizontální let v převodní vrstvě není povolen vyjma zvláštně povolených činností.

4.8. Vyjadřování vertikální polohy

4.8.1 Vertikální polohy letadel musí být vyjadřovány:

a. letovými hladinami u letu v nebo nad převodní hladinou;
b. nadmořskými výškami při letu v nebo pod převodní nadmořskou výškou;
c. výškami nad zemí při traťovém letu do 1000 ft (300 m) nad zemí;

4.8.2. Při průletu převodní vrstvou musí být vertikální poloha letadla vyjadřována:

a. letovými hladinami při stoupání; a
b. nadmořskými výškami při klesání.

4.8.3. Jakmile bylo vydáno povolení na přiblížení a bylo zahájeno klesání na přistání, může být vertikální poloha letadla vyjadřována nadmořskou výškou (QNH) za předpokladu, že se neočekává horizontální let nad převodní nadmořskou výškou.

4.9. Změna z nadmořské výšky na letové hladiny a naopak

Změna z nadmořské výšky na letové hladiny a naopak se provádí:

a. v převodní nadmořské výšce při stoupání; a
b. v převodní hladině při klesání.

4.10. Popis oblasti pro nastavení výškoměru

Při letu v nebo pod převodní nadmořskou výškou musí být na výškoměrech nastaven následující tlak:

a. QNH řízeného letiště

v CTR, TMA a v ATZ, jehož horní hranici nebo její část tvoří spodní hranice TMA, pod TMA, při všech letech prováděných mezi spodní hranicí TMA definovanou nadmořskou výškou (AMSL)* a hladinou 1000 ft (300 m) pod touto hranicí.

Poznámka 1: Spodní hranice TMA definovaná nadmořskou výškou (AMSL) je vždy vztažena ke QNH řízeného letiště, kterému TMA náleží.

Poznámka 2: Jedná se o lety v prostoru nacházejícím se těsně pod spodní hranicí TMA, při kterých by při nesprávném nastavení tlaku mohlo dojít k neúmyslnému a nežádoucímu narušení TMA.

b. regionální (oblastní) QNH nebo QNH nejbližšího neřízeného letiště v ostatních případech.

Poznámka: Regionální (oblastní) QNH je předpověď minimální hodnoty QNH ve FIR Praha během stanoveného časového období.

4.10.1. Informace o letištním QNH, teplotě a převodní hladině v koncové řízené oblasti jsou uvedeny ve vysíláních ATIS nebo předávány příslušným stanovištěm ATC (ŘLP). Regionální QNH je uvedeno v meteorologických vysíláních a na žádost je k dispozici na stanovištích ATC (ŘLP).

4.10.2. Hodnoty QNH jsou uváděny v hektopascalech. Na vyžádání se poskytuje QNH v milimetrech Hg. Údaje o minimálních letových nadmořských výškách jsou uvedeny na příslušnách mapách.

4.11. Let v ATZ

Pilot provádějící letovou činnost v ATZ musí dohodnout a zkoordinovat zamýšlenou činnost se stanovištěm AFIS nebo provozovatelem letiště před jejím zahájením, není-li stanoveno jinak v AIP nebo letištním řádu.

4.12. Zakročování proti civilním letadlům

4.12.1. Letadlo, proti kterému zakročuje jiné letadlo, musí okamžitě plnit instrukce zakročujícího letadla,

4.12.2. Signály používané v případě zakročování

4.13. Klasifikace vzdušného prostoru ATC (ŘLP)

4.13.1. Vzdušný prostor je rozdělen do čtyř klasifikačních tříd C, D, E a G, které jsou srovnatelné s těmi, které doporučuje ICAO. Prostor klasifikovaný jako C, D, a E je řízený vzdušný prostor

4.13.1.1.   Třída C vzdušného prostoru zahrnuje:

TMA PRAHA;

vzdušný prostor nad FL 95 do FL 660.

4.13.1.2.   Třída D vzdušného prostoru zahrnuje:

CTR/TMA všech letišť s výjimkou TMA PRAHA;

4.13.1.3.   Třída E vzdušného prostoru zahrnuje:

prostor mimo CTR/TMA nad 1000 ft AGL do FL 95.

4.13.1.4.   Třída G vzdušného prostoru zahrnuje:

s výjimkou CTR vzdušný prostor od země do 1000 ft AGL.

4.13.2. Lety vojenských proudových letadel rychlostí vyšší než 250 KT (460 km/hod.):

Ve vzdušném prostoru, kde platí omezení rychlosti 250 KT (460 km/hod.), vojenská proudová letadla nebudou s ohledem na jejich letové vlastnosti a povahu plněných úkolů, ve všech případech dodržovat výše uvedený rychlostní limit.